- Rubrika

Zklamání z Vás (Takhle by to nešlo lidi!!!)

14.4.2008

Představte si: Jedete takhle metrem nebo jakýmkoliv jiným hromadným dopravním prostředkem a nějaký mladík sedící poblíž začne mlátit slečnu vedle sebe. Je zjevné, že se ti dva znají. On jí nadává „Do kurev“ a že ho podvedla. A tak ji fackuje a škrtí… Co uděláte?

Když tohle čtete, určitě si říkáte: Já bych se jí zastal. Ale představte si… Mladík je holohlavý s náušnicí v uchu a tričkem padnoucím přesně na jeho svalnaté ruce. To byste změnili názor. Zůstali byste tiše, „hrabali si dál na svém písečku a dělali, že nevidíte“. Každý z vás by v té chvíli radši neviděl, neslyšel. Ale říkáte si, že to není správné. Něco ve vás je proti tomu, i když nic neuděláte.

Najednou se jí někdo zastane. Nějaký jiný mladík sedící poblíž: „No to by snad stačilo, ne?“ a vy vidíte (nebo spíš nevidíte) jak se holohlavý otáčí na toho, kdo se opovážil něco vyslovit. A už na něj ukazuje pěstí a křičí: „Ty tomu vůbec nerozumíš, vole! Tohle (ukáže na slečnu) je děvka!…“ Slečna se mezitím rozbrečí, ale naštěstí už není v „milé“ pozornosti svého přítele.

„Ta kurva… Ale ty víš hovno!“ na to se mladík zastávající se slečny rozhlíží. Původně počítal s tím, že mu pomůže minimálně ten chlápek u dveří, nebo alespoň partička „drsných“ dvacetiletých týpků. Všichni teď dělají jakože nic. Jenom postarší paní mu pokyvuje hlavou na souhlas…

Tohle se stalo včera. Ten, kdo se zastal slečny, byl můj bratr. Určitě vás zajímá, co se stalo pak?! Jedna z možností by byla, že je můj brácha mrtvý nebo alespoň přizabitý na JIPce a slečna taktéž. Co se stalo slečně, to opravdu nevím. Jenom doufám, že utekla. Co vím jistě ovšem je, že můj bratr žije. A dokonce bez jediného škrábnutí. Vyskočil na první zastávce z metra, než mu stihl mladík namlátit. Bratr odcházel se slovy „Holky bijou jenom srabi a magoři!“ Mladík pak mlátil do dveří a gestikuloval na něj(ve stylu, že si ho podá), zatímco se brácha modlil, aby se dveře znova neotevřely…

Měl štěstí. Ale co příště?! Příště už nikomu nepomůže a nemůžete se mu divit. Nenechá se přece dobrovolně zbít, před tolika diváky, co ani nehnou brvou. A teď se Vás ptám: Nestydíte se?!