- Rubrika

Život v Egyptě – 1. díl: chudé obyvatelstvo

29.7.2008

Jak žili ti nejchudší lidé v Egyptě? Jak vypadal jejich každodenní život? Co jedli? Jak bydleli?

Egyptské obyvatelstvo se rozdělovalo na určité třídy. Samozřejmě nejvyšší byl faraon a jeho nejbližší, poté starostové, vysocí úředníci, měšťané a kupci, vesničané a dělníci byli, jako v každé historické době, na posledním místě.

Budu se Vám snažit přiblížit alespoň nepatrně základní rozdělení a jejich život. Začněme tedy u těch nejchudších obyvatel.

Nejchudší obyvatelstvo žilo převážně ve vesnicích. Měli malá políčka, kde pěstovali obilí. Ovšem pro blahobyt svého faraona a pro oběti bohům odváděli velmi vysoké daně.

Jak tito prostí lidé žili? Měli baráčky postavené z nepálených cihel, nabílené vápnem, celá rodina obývala převážně tři místnosti, kuchyň, ložnici a pokoje, kde se přijímaly návštěvy, hrály hry jako například byl senet.

Zařízení ložnic bylo velice jednoduché: proutěné rohože na zemi nahrazovaly postele.

V Egyptě bylo dřevo velmi drahým materiálem, dováželo se z dalekých zemí. Truhly na oblečení, amulety a potřebné věci, proutěné koše, ty většinou dokázaly vyrobit ženy samy. Ty se také staraly o celý běh domácnosti. Židle byly velmi jednoduché konstrukce, pár dřívek svázaných, či vklíněných do sebe a výplň z proutí.

V rohu místnosti také byl často maličký oltář se soškami oblíbených bohů. V něm každý den zapalovali vonné tyčinky, občas něco obětovali či se jen pomodlili.

Muži často pracovali do úmoru na poli, ženy se staraly o děti, nosily domů těžké nádoby s vodou, připravovali pivo a chléb, který byl hlavním jídlem v Egyptě. Muži na venkově také měli celoživotní robotu. To však neznamenalo, že by každý den museli pracovat na faraonově poli, ale pokud se rozhodl faraon postavit chrám a měl málo kvalifikovaných dělníků, poslal vezír pro tyto lidi. Zdálo by se to nespravedlivé, ovšem pro ně to byla čest. Pracovali velice pilně a měli pocit, že dělají božskou věc. Jak jsou klamné naše domněnky, že pyramidy stavěli otroci. Je to velký omyl. Stavěli je právě obyčejní muži, kteří za to dostávali placeno, dostávali stravu, pracovali 9 dní a desátý odpočívali. Po třech měsících se vraceli na svá pole a byli vystřídáni jinými muži.

Nejbohatším vesničanem byl ten, který vlastnil osla, vola či drobnou drůbež. Také těm, kteří měli trošku větší štěstí zbyla půda na zahrádku, kde si mohli pěstovat zeleninu pro zpestření svého jídelníčku.

Faraon své poddané nenechal nikdy hladovět, nebo se aspoň o to snažil. Dobře věděl, že pokud nebude hlad, nenastane ani vzpoura. I samotní kněží pro upevnění své moci občas dávali svému lidu jídlo na přilepšenou.

Tento systém fungoval naprosto dokonale 3000 let možná právě díky starým zvykům a víře.

foto: www.sxc.hu