Sympatickou Terezu Tobiášovou znáte nejspíše z hudební televize Óčko, kde působí v pořadu Face2Face. Dnes je již ostřílená moderátorka. Má za sebou stovky rozhovorů, odmoderovaných akcí a hudebních reportáží. Málo kdo už ale ví, že vystudovala scénáristiku a je příležitostní herečka. Spolupracovala na scénáři pro seriál Ulice a co nevidět se objeví na filmovém plátně v novém 3D filmu Poslední z Aporveru.
Když mi bylo pět, chtěla jsem být baletkou, to totiž v televizi dávali Cirkus Humberto a jedna z postav byla baletka. Pak už jsem ale začala mít jasněji, protože mě babička v devíti letech přihlásila do Dismanova rozhlasového dětského souboru. Hráli jsme tam divadlo, zpívali, moderovali, čas od času se dostali i před kameru nebo mikrofon a tam už jsem věděla, že něco takového chci dělat dál. Jen ten zpěv nechávám na doma a šetřím ho pro dceru nikdo jiný by to totiž nezvládl poslouchat (smích).
Chuť mám a doufám, že si jednou něco velkého i zahraju. Možná si to pro sebe i napíšu – ostatně na tom už pracuju. Pro Tomáše Krejčího píšu scénář k romantické komedii a když se to podaří, snad mi tu roli i svěří. Ostatně právě čekám na premiéru filmu Poslední z Aporveru, kde hraju jednu z důležitějších rolí a Tomáš to režíroval. Je to první česká velká fantasy. Bude i ve 3D a moc se na ten film těším. Celý tým si na tom dává hodně záležet, film vzniká už tři roky!
Jednu dobu jsem se hodně bála, že se vyčerpám a už se nebudu mít na co zeptat. Ale naštěstí jsem pochopila, že nejlepší je se ptát na to, co člověka opravdu zajímá a co jinde nevyčetl, nevyhledal a neslyšel. Prostě jako když se bavíte se známým, kterého jste delší dobu neviděli a vyzvídáte, co je u něj nového. Žádná křeč, jen co nejvíc otázek, co mě opravdu zajímají.
Je jich víc. Aneta je fajn ženská, ale jsou lidi, co jsou mi blíž. Obdivuju a mám hrozně ráda Martu Jandovou, taky Tomáše Kluse, Mira Šmajdu nebo Debbi. S tou jsme si sedly hned. Taky jsou skvělí kluci z Wohnoutů a moji zlatí hip hopeři – PSH, Supercrooo nebo Indy a Wich. Ty znám od školy a ráda s nimi mluvím.
Určitě! Třeba nejvíc jsem zatím chtěla mluvit s Chrisem Martinem z Coldplay, s Bono Voxem z U2… Ale je jich hodně. Teď k nim přibyla třeba Kate Middleton, nebo Megan Fox. Jsou to zajímavé osobnosti a bavilo by mě je poznat. Překvapilo mě totiž, jak na mě ti zmínění, se kterými jsem už mluvila, zapůsobili. Lenny byl takový smutný, vstřícný a milý, Paolo neskutečně charismatický a pokorný. A Kanye byl zase jak kámoš, co ho znáte od malička. Třeba James Blunt byl nepříjemný a strohý a Pet shop boys si přesně diktovali, jaké otázky jim můžu pokládat. Ale chápu, že i já mám dny, kdy na lidi působím jinak než normálně.
Má ambice na moderování, na zpívání, na tanec, lezení a na spoustu dalších věcí. Všechno chce zkoušet a když vidí mikrofon, hned si ho bere a zpívá do něj. Ale opravdu jí baví tančit, takže když bude chtít, budu jí v tom podporovat. Ale stejně jako moji rodiče a prarodiče, i já budu chtít, aby nejdřív měla dobré vzdělání.
Určitě žiju život, o kterém jsem snila. Mám manžela přesně takového, jakého jsem si vždycky představovala. Barborka je vysněné dítě, i když je kudrnatá bruneta a já myslela, že budu mít blondýnku s mikádem. Za ně a celou rodinu a tu příležitost je mít, jsem opravdu ráda a šťastná, že mi je osud dal. Ale co se práce týče, to všechno jsem si vydřela sama. Nic nepřijde, když na to člověk čeká, musí si to zařídit sám. A já ještě musím docela dost makat, abych byla tam, kde chci být. Nejdůležitější je pro mě ale šťastná, zdravá a spokojená rodina. I když to s prací hodně souvisí. Víc práce, lepší práce, lepší podmínky pro spokojený život… Obecná pravda.
V první řadě děkuju, stylistu nemám. Jednu dobu jsem hodně uvažovala o tom, že to s někým budu konzultovat, ale nakonec jsem zůstala sama u sebe a u toho, že chci chodit v tom, co se mi líbí a co mě baví nosit.
Ráda sleduju módu okolo sebe. V časopisech, televizi, na internetu. Svůj osobitý styl jako třeba Klára Vytisková nemám, ale to proto, že jsem nikdy nechtěla šokovat a vyčnívat vizáží. Já jsem od začátku věděla, že chci působit přirozeně, nenásilně, ale trendy. Baví mě vypadat dobře, ale mám meze, za které nejdu. Nechodím do solárka, neodhaluju se a nenosím to, co je in, když se mi to nelíbí nebo mi to nesluší.
Skoro vždycky se mnou jezdil můj muž, ale teď už na to nemá moc čas, protože má svojí firmu a hodně pracuje. Takže poslední dobou jezdím sama a řídím sama. Ale už jsem přemýšlela, že bych se s někým domluvila, aby mi pomohl s řízením. Vracet se po akci v noci třeba dvě stě kilometrů domů není úplně příjemné. Ale myslím, že jsem opatrná řidička a dokážu jezdit tak, abych to zvládla. V každodenním pražském provozu jsem ale docela prudič. Troubím, nadávám… Ale dalšího Lacinu nebo Trpišovského ve mně nehledejte (smích).
Obojí stejně. Miluju moře, opalování a koupání. Ale nedokážu si představit, že bych někdy nevyjela na hory. Jarní Alpy mě vždycky dostanou. A Štědrý den na sněhu je nejkrásnější den v roce.
Já jsem z ní právě vrátila (smích). Mám v létě práci, takže bych se asi už jen tak někam nedostala. A taky jezdím ráda mimo sezónu, když není všude tolik lidí. Naštěstí mi to moje práce umožňuje.
Ráda bych i letos jela do Karlových Varů, ale protože mám práci, asi se tam nedostanu. Budu na Oslavách Prahy, pak v Přeštěnicích, na Točníku v rámci Českých hradů a doufám, že i na Sázavafestu. To je moje srdcovka. Mám ráda i Benátskou noc a Hip hop kemp, ale vím, že letos je budu muset vypustit. Hlavně proto, že se chystám do Berlína na Eryku Badu a na to padne pár dní, stojí mi to za to. Tahle ženská do Evropy často nejezdí…
foto: archiv televize Óčko, archiv Czechtalent