Během minulých týdnů bylo možné v ulicích Prahy potkávat studentky Speciální pedagogiky UJAK, které se zapojily do projektu Asistence o.s. Jedeme v tom s vámi a vyzkoušely si, co obnáší cestování a další činnosti ve veřejném prostoru v Praze na vozíku.
Bariéry na vlastní kůži
Sebezkušenostní projekt umožňuje studentkám na vlastní kůži poznat pocity a situace, do kterých se běžně dostávají lidé se zdravotním postižením. Ve svých seminárních pracích, které sloužily jako výstup z tohoto projektu,si studentky zejména všímaly bariér ve veřejném prostoru a interakce s dalšími lidmi.
Studentky si zapůjčily vozík v Jedličkově ústavu a absolvovaly trasu, kterou si předem vytyčily. Předem si rozdělily role: jedna jela na vozíku, druhá byla v roli asistenta a třetí celou akci monitorovala. Trasa obnášela výlet na Karlův most a do nízkoprahového zařízení v Praze 13. Přitom se studentky zaměřily zejména na to, jak se operativně dostat na nějaké místo bez předchozího složitého plánování.
Lepší životní podmínky
První komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat. „Při příchodu na metro Vyšehrad jsme zjistily, že potřebujeme na směr trasy Muzeum. Začaly jsme tedy hledat nějaký výtah nebo bezbariérový podchod. Na informacích nám řekli, že musíme popojet opačným směrem na stanici metra Pražského povstání, kde bez problému nastoupíme na druhý směr a budeme moci pokračovat v cestě do centra,“ popisují studentky ve zprávě, v níž výsledky své cesty shrnují.
Během své cesty se studentky setkaly s nefunkčními výtahy, i častou neochotou a nezájmem ze strany okolí. „Potvrdily jsme si, že velkou část dne je vozíčkář závislý na pomoci druhých lidí ve svém okolí, obzvlášť pokud jde o dopravu v centru Prahy,“ shrnují studentky. Právě projekty, jako je tento, si kladou za cíl tuto nutnost pomoci minimalizovat a pro vozíčkáře vytvořit přijatelnější životní podmínky.
autor: Jan Červenka, UJAK