Skandál v F1

Bývalý pilot týmu Renault Nelson Piquet junior se přiznal, že loni v Singapuru záměrně havaroval, aby tak umožnil vítězství svého stájového kolegy Alonsa. Tvrdí, že tak udělal na nátlak vedení týmu Renault.

Velká cena Itálie přináší spoustu vzrušujících otázek. Button  je pronásledován svým týmovým kolegou Barrichellem a oběma jezdci stáje Red Bull Racing. Sníží jeho pronásledovatelé náskok, který mu zbyl z první půli sezóny, kdy se zdál být neomezeným vládcem letošního roku? Jak si povede Fisichella ve svém životním závodě, který mu přinese splnění celoživotního snu. Nebude nakonec litovat, kdyby skončil až za vozy týmu Force India? Udrží tým Force India svoji skvělou formu? Jak si povedou vozy BMW? Ukazuje čtvrté místo Kubicy a páté Heidfelda v Belgii na opětovné znovunalezení správné cesty nebo se na tento výsledek nepovede navázat? Ukáže se vzestup tradičních týmů, tedy Ferrari a McLaren trvalým nebo budou na koni opět Brawn a Red Bull Racing, jehož jezdec Vettel zde v Monze loni překvapivě triumfoval?

Jenže, tohle všechno ve stínu velké aféry, která visí nad formulí 1 v současnosti, téměř nikoho ani nezajímá.

O co jde? Nelson Piquet junior se přiznal, že loni v Singapuru schválně boural, aby umožnil vítězství svému stájovému kolegovi Alonsovi. Učinil tak podle svého vyjádření na přímý pokyn vedení stáje Renault. Šlo o to, že po Piquetově havárii musel na trať vyjet safety car, většina jezdců musela během výjezdu safety caru do depa pro nové pneumatiky. Jen jeden jezdec ze špičky už v depu byl před výjezdem safety caru – Fernando Alonso. Ten se tak v klidu dostal do vedení a vyhrál. Piquet své podlehnutí příkazu vysvětluje tím, že byl ve velmi nejisté situaci, neměl jisté angažmá u Renaultu pro následující rok a bál se odmítnout, neboť by to mohlo znamenat konec jeho práce pro tým Renault. Jedná se o jednu z největších afér v historii F1. Renaultu hrozí vyloučení ze šampionátu. Dva roky nazpět byl McLaren potrestán pokutou 100 milionů dolarů za to, že měl k dispozici špionáží získaná data konkurenční stáje Ferrari. Podle šéfa FIA Maxe Mosleyho je nynější aféra mnohem vážnější než skandál kolem McLarenu v roce 2007. Je zajímavé, že obě tyto velké aféry F1 poslední doby se nějak týkají jména Fernando Alonso. Před dvěma lety byl členem týmu McLaren a ve skandálu figuroval jako udavač, který donášel FIA na svůj tým, nyní je v pozici potenciálně podezřelého, neboť právě jeho vítězství loni v Singapuru mělo být cílem inkriminované Piquetovy havárie. Šéf týmu Renault Flavio Briatore podal trestní oznámení na Piqueta i na jeho otce, trojnásobného mistra světa za údajné vydírání.

Proč o této záležitosti informoval Piquet junior a jeho otec až nyní? Je to důsledek jezdcova vyhazovu ze stáje uprostřed sezóny.

Briatore, úspěšný a tvrdý manažer s nepříliš dobrou pověstí, se brání tím, že mladý jezdec údajně havaroval dobrovolně a o své vůli a tým o svém záměru dopředu neinformoval. Těžko se něčemu takovému věří. Mladík, snažící se v závodní stáji udržet, sníží svoji hodnotu dobrovolně nehodou, o níž vedení stáje netuší, že byla záměrná. Kdyby neexistovala domluva, ba přímo příkaz, bylo by přece výhodnější pro mladého jezdce závod dojet, pokud možno na bodech. V okamžiku havárie byl před Alonsem, i když na rozdíl od něho nebyl ještě v boxech a měl tam teprve zajet. V závodě, který se jel jako první v historii experimentálně v noci, se mohlo stát všelico a body nebyly vyloučeny.

Briatore  s nesportovními a neférovými praktikami rozhodně není spojován prvně. Naopak. Od dob, kdy přešel ze světa oděvního průmyslu do světa rychlých kol a benzinového opojení, ho provází pověst schopného, nicméně bezskrupulózního a bezohledného člověka, který jde bez ohledu na lidi kolem za svým osobním zájmem a nezastaví se před ničím, aby dosáhl svého.

Otázkou samozřejmě je, nakolik pověst koresponduje se skutečností.

Briatore jeden čas žil s modelkou Heidi Klumeovou, když však otěhotněla, vykašlal se na ni. Podle mého názoru je to detail, který může o člověku a jeho povaze leccos vypovědět, byť nic pozitivního. V roce 1994 byl šéfem týmu Benetton ( je to dnešní Renault, francouzská automobilka později tým koupila od italského oděvního koncernu ). Byl to rok, kdy se Schumacher stal mistrem světa. Před posledním závodem měl o jeden bod víc než Damon Hill. Stačilo mu, aby Hill nedokončil závod a titul byl jeho. Co se v závodě stalo? Schumacher způsobil havárii, při níž vypadli oba. Panuje všeobecné přesvědčení, že tuto nehodu Schumi způsobil úmyslně. Je to velký stín na kariéře nejúspěšnějšího jezdce všech dob. Bylo rozhodnutí havarovat Schumacherovým nápadem, který vzešel z jeho hlavy nebo Briatore mladému závodníkovi poradil, jak se vypořádat se soupeřem?

V roce 2004 měl Briatore v týmu, který se již jmenoval Renault dva velmi dobré jezdce – Trulliho a Alonsa. Trupli byl v prvních závodech roku lepší než Alonso, ale pak se rozhodl změnit manažera. Do té doby jím byl právě Briatore, který vystupoval v trojjediné roli vedoucího týmu a současně manažera obou jezdců. Když se Trulli rozhodl pro změnu a Briatore tím přišel po kšeft, najednou Trulli spadl ve výsledcích daleko dozadu, pronásledován nečekanými mechanickými potížemi. Byl to velmi prudký zlom směrem dolů a zdá se, že ital byl bojkotován uvnitř stáje tím, že dostával jen podřadný materiál. Pravděpodobně šlo o Briatoreho pomstu. Také v případě Piqueta se spekulovalo, že má v týmu horší pozici než Alonso.

Skutečnost, že jsme v posledních letech častěji s podobnými konfrontováni s podobnými nechutnými aférami ve formuli 1 než dříve, může vyvolávat dojem, že se v této disciplíně něco zkazilo. Zdá se, že F1 má dnes příliš málo společného s rytířským zápolením mistrů volantu. Je to tím, že je dnes v této disciplíně příliš mnoho peněz a sázky tím pádem stojí příliš vysoko? Tento pocit není nový. Jeden starořecký filozof na povzdech jakéhosi římského občana, který si postěžoval, že to není už, co to bývalo, odpověděl: Máte pravdu a něco vám prozradím: Nikdy to nebylo, co to bývalo.

Těchto afér dnes přibývá z jednoho prostého důvodu: Na Západě se dnes obecně daleko více než v minulosti dbá na slušnost a v důsledku tohoto celospolečenského klimatu se na slušnost a fair play daleko více dbá i ve sportu, a tedy i motoristickém. Podvody, podrazy, záměrné havárie, to tady bylo vždycky, jenže se o tom nemluvilo v souvislosti s diskvalifikacemi a postihy. Bralo se to jako přirozená součást tvrdého sportu. Je možné, že před třiceti lety by Briatoreho kvůli záměrné havárii jeho jezdce leckteří komentátoři pochválili za brilantní taktiku.

Podíváme-li se do historie, uvidíme spoustu kolizí, které vyvolávají pochybnosti a podezření, že šlo o fauly. Schumacherovu kolizi s Damonem Hillem jsme již zmínili. Za další obdobnou situaci v roce 1997, kdy se neúspěšně pokusil vyřadit ze závodu Jacquese Villeneuvea, byl potrestán ztrátou druhého místa v celkové klasifikaci.

Ale podívejme se do starší historie. V roce 1953 vedl Alberto Ascari ve Velké ceně Itálie až do posledního kola. Pak měl nečekanou nehodu. Tvrdilo se, že ho z trati záměrně vytlačil argentinec Onofre Marimon, který jel o kolo zpět, aby tak zařídil vítězství svého krajana Fangia. Neprokázalo se to, ostatně to tehdy ani nikdo nevyšetřoval tak jako dnes, ale samotná existence tohoto podezření ukazuje na to, že podobné situace se v oné době stávaly, takže nikomu nepřipadaly neuvěřitelné. V roce 1964 došlo ke kolizi mezi Bandinim z týmu Ferrari a vedoucím jezdcem šampionátu Grahamem Hillem, mimochodem otcem Damona Hilla. Hill po ní musel odstoupit, zatímco Bandini, který nehodu zavinil pokračoval dál a nakonec zařídil titul pro svého stájového kolegu Johna Surteese, když ho pustil v posledním kole před sebe na druhé místo. Kdyby Hill dojel před Surteesem, Ferrari by se z titulu neradovalo. Hill přijal situaci s humorem a Bandoniku k vánocům poslal knihu „Jak se naučím řídit auto“.

V roce 1980 v rozhodujícím závodě boje o titul zavinil Alan Jones po startu hromadnou nehodu, při níž bylo mnoho vozů vyřazeno ze hry. O titul tehdy bojoval právě Jones s Nelsonem Piquetem, otcem jednoho z hlavních hrdinů nynější aféry Renaultu. Oba si museli k opakovanému startu přesednout do náhradního vozu. Avšak zatímco Jonesův vůz byl dokonale připraven, náhradní vozidlo Piquetovo údajně nedosahovalo úrovně jeho hlavního vozu a Brazilec ztratil šanci na titul.

Známé jsou také kolize mezi Sennou a Prostem. V roce 1990 Senna dokonce přiznal, že v rozhodujícím závodě záměrně kolidoval s Prostem. Chtěl mu tak oplatit nehodu, kterou o rok dříve podle Senny záměrně zavinil Prost.

Kdybychom zkoumali historii pozorně, patrně bychom nalezli podivných kolizí a nehod spoustu. F1 byla vždy sportem, kde šlo o hodně. Ostatně hranice mezi dovolenou a dokonce žádoucí tvrdostí a podvodem není až tak ostrá.