Šestnáct – film o nejen duševním boji mladého černocha

Už od začátku celého příběhu je jasné, že Jumah není normální šestnáctiletý středoškolák. Aklimatizuje se nejen v nové škole, kde si zprvu připadal jako v jiném světě, ale i v nové a ve všem cizí zemi, v domácnosti mladé humanitární pracovnice, která dlouho usilovala o to, aby mohla chlapce adoptovat z Konga a zachránit ho tak před tamními zvěrstvy, poznává své spolužáky, kteří nic neví o životě, snaží se studovat, najde si přítelkyni, ale, i přesto, že si zvyká rychle a bez větších problémů, se ani jednou neusměje a moc toho nenamluví.

Z tváře hocha je poznat bolest a ještě něco – nebezpečí. Ačkoliv se to snaží před svým okolím skrýt, v jeho nitru se toho děje hodně. Čím je tento mladík jiný, by nenapadlo žádného z jeho vrstevníků z londýnské školy.

Jumah se stane svědkem vraždy a od té doby to v něm vře. Musí se rozhodnout, co dělat. Dožene ho jeho minulost a on bude řešit věci po svém nebo potlačí svou vznětlivost a vyřeší problémy tak, jak se to v civilizované zemi dělá?

Po pár minutách filmu není pochyb o tom, že snímek nevypráví jen o výbušném černošském teenagerovi, ale že se za vším skrývá mnohem hlubší příběh, ze kterého mrazí. Z hereckého výkonu mladého Rogera Jeana Nsengiyumva, který ztvárnil postavu nemluvného Jumaha, je patrné chlapcovo utrpení. Zjizvená není jen jeho hruď, ale daleko větší rány má v duši a musí s nimi žít a vyrovnat se s tím, kým musel být v Kongu.

Absence hudby jen podporuje hutnou atmosféru filmu, jež vrcholí. Zdá se, že nebude vyhnutí tragickému vyústění událostí. Psychologické drama o duševním peklu sice vyvolává negativní pocity a tušení zla, které se děje na druhém konci světa, ale i fascinaci a očekávání, jak tohle může asi dopadnout.

Britský snímek režiséra Roba Browna uvedený v sekci Soutěž nezávislých měl zde v Karlových Varech na 49. Mezinárodním filmovém festivalu mezinárodní premiéru.

Zdroj foto: kviff.com