- RubrikaVZDĚLÁNÍ

Seriál AIESEC: Veselé Vánoce přeje Bukurešť

23.12.2013

Netradičně v pondělí, den před Vánocemi Vám přinášíme zajímavý článek o tom, jak vypadají Vánoce v Rumunsku. Z kuchyně AIESEC jsme tento článek vytáhli včas a doufáme, že se Vám bude líbit. Martin a jeho Vánoce totiž opravdu stály za to.

Na nádraží v Konstantě čekala už Diana se svoji kamarádkou Biancou. Nástup do Ford Ka a zběsilá jízda městem směr Černé moře. Kdo říká ze ženský neumějí řídit má pravdu. Ale rumunský ženský řídí jako český prasáci a co vypustí za jízdy z pusy na adresu dalších řidičů byste si za rámeček taky nedali.

Po cestě padl soumrak a Mare Negro už mě přivítalo především svým charakteristickým šumem. I přesto se mi podařilo vytvořit pár velmi pěkných snímků a byl jsem velmi rád, že jsme k němu zavítali. Ještě malá návštěva pláže, osvěžení v podobě zimního „vánku“ a vzhůru do nákupního centra.

Ne nedělám si srandu, opravdu tady 24.12. v 18.00 většina lidí bere obchoďáky útokem a nakupují vánoční dárky na poslední chvíli.. Stejně tak holky, po tom co jsme vyzvedli další spřátelené, nákupuchtivé kamarádky, se vydaly do nákupního střediska. Po cestě jsme ještě stačili navštívit pravoslavný kostel, křesťanský kostel a mešitu.

Naštěstí to netrvalo nijak dlouho a po čajovém dýchánku v místním knihkupectví jsem jeli na večeři. Dianiny rodiče mě přivítali velmi vřele a jak to tak bývá s přeplněným stolem a trochou špiritusu. Kvůli tomuhle jsem se vydal na východ. Vzhledem k tomu, že ještě 24. mají postní období bylo vše bez masa a mléka. Mamaliga – místní jako chléb chutnající rosolovitá hmota, houbová omáčka, brambory a k tomu domácí okurky, nakládaná paprika a chléb. MŇAM!

Vše bylo velmi chutné a já jsem si nacpal nácka k prasknuti. Za celou dobu večeře do mě pan táta Nikolaj nalil 3 panáky nějakého silného špiritusu – ale řekněte mu ne když je to tak dobré a zahřeje. Vše jsme ve finále zapili bílým vínem a nechali se unášet na notě tradičních koled.

Večer jsem pak zakončil pokusem o skype s rodinou. Nicméně technické komplikace nám to nedopřály. Dal jsem tedy ještě s Nikolajem 3 panáky se sklenkou vína a opilý zalehl ke spánku. Druhý den ráno jsme si dali tradiční snídani – dva druhy pomazánky, olivy a nakrájený salám. Postní období minulo, takže maso je povoleno:-) V klidu jsme posnídali, připravili se na zimu venku a vyrazili do ulic. V jednu hodinu volá Nikolaj, jestli plánujeme dorazit na oběd a doufá, že jsme hladoví. Kdyby jen věděl.

Nasedáme na zdejší „minibus“ za 1 Leu a vracíme se zpět domů. Vše je již nachystáno a Rumunská pohostinnost je vskutku vřelá.

První chod – obalované mořské plody, kuřecí maso v aspiku a uzená nádivka.

Druhý chod – sladkokyselý dezert z celeru a ananasu posypaný ořechy(překvapení paní domácí).

Třetí chod – sarmale(vařené mleté maso s kořením zabalené v zelném listu).

Čtvrtý chod – pečené vepřové plátky, pečené kousky kuřete a 3 druhy domácích klobás.

Pátý chod – bábovka.

Kdybych tušil, že bude pět chodů, tak se tolik nenacpu těmi výtečnými mořskými plody. Na pečené masíčko mi zbylo tak málo místa v břiše, že jsem litoval. Celkově velmi povedený víkend a skvělý zážitek. Turistika podle mého gusta.

 

Podobné články