- RubrikaFilm

ROZHOVOR: Modlím se, abych ostatním film nezkazila, říká Aneta Langerové o své první filmové roli

19.2.2013

Průřez šíleným 20. stoletím v Rusku, SSSR a zase v Rusku, s děsivou vizí budoucnosti. Průvodcem touto šílenou zemí i šílenou dobou je ruská básnířka Anna Barkova, která strávila většinu života v lágrech Gulagu či v naprosté bídě a zapomnění. V novém filmu 8 hlav šílenství ji ztvární populární zpěvačka Aneta Langerová.

Co vás na postavě básnířky Anny Barkové nejvíc zaujalo, když jste si poprvé přečetla scénář?

Zaujal mě její bohatý vnitřní svět, díky kterému přežila všechny hrůzy té doby.

Co vás přesvědčilo, abyste tuto výzvu z jiné „branže“ přijala?

Přesvědčila mě sama režisérka Marta Nováková. Nejdříve mě oslovila, abych do filmu nazpívala „lágerní odrhovačku“, a to v ruském jazyce. Už tehdy jsem pochopila, že pokud nabídku přijmu, nebude to vůbec lehký úkol, jelikož rusky neumím ani slovo, ale toužila jsem to alespoň zkusit, protože se mi líbil jak scénář filmu, tak píseň, tak i příběh Anny Barkové. Jen co jsem přislíbila, že píseň nazpívám, přišla Marta s „báječným nápadem“ mě do filmu i obsadit. Zpočátku jsem se smála, říkala jsem jí, že to nepřipadá v úvahu. Nejsem herečka, neumím hrát, co bych pak dělala ve filmu. Vyslechla jsem si všechny důvody, proč chce obsadit zrovna mě, a snažila jsem se ji pochopit. Marta stále opakovala, že chce do hlavní role neherečku, autentickou osobu, která nebude nic hrát. Načež uplynul rok, během kterého jsem svou účast mnohokrát zpochybnila, ale celá ta věc už se mi dostala tak pod kůži, že mě to začalo lákat. Několikrát jsem se Marty ptala, zda si je jistá, že její představu můžu já, „herecké dřevo“ naplnit. Vždy odpověděla velmi přesvědčivě, že ano. Za tu dobu jsem k Martě získala velkou důvěru, a tak jsem to zdlouhavé rozhodování ukončila svým souhlasem.

Aneta Langerová

Aneta Langerová

Jak jste se na svůj velmi náročný herecký debut připravovala?

Když zpívám, vžívám se do různých příběhů, abych mohla svým výrazem zprostředkovat lidem hlavní emoci písně. Stejně tak se snažím vcítit se do postavy Anny Barkové. Zkouším s Martou různé části scénáře, natáčíme si je a pak detailně rozebíráme. Obdivuju práci opravdových herců, je to velmi náročné povolání, zejména když mají vedle sebe nějakého neherce. A tak pevně věřím, že Marta ví, co dělá, a v duchu se modlím, aby to dopadlo dobře a abych jí a ostatním film nezkazila.