Festivalová sekce „Jiný pohled“ nám dnes přinesla film Slzy od tchaj-wanského režiséra Cheng Wen-tang, který zárověn napsal také scénář k tomuto snímku. Z počátku jednoduché sledování osudu několika osamělých postav, jež se postupně začnou navzájem ovliňovat, vyvrcholí až příliš krutým koncem.
Hlavním hrdinou je do důchodu odcházející policejní detektiv Guo, který byl vycvičen podle „staré školy“, kdy bylo vedením nařízeno v jaký den má být případ vyřešen. Proto byli policisté donuceni požívat metody přesahující jejich pravomoce a zákon.
Mladí kolegové se chtějí těmto trikům naučit, ale detektiv Guo nemá o jejich společnost ani obdiv zájem. Nevšímá si svého okolí, neprojevuje žádné city a je pyšný na to, že již 10 let neuronil ani jednu slzu.
Zná se z hlavními zloduchy ve městě a svým chováním si u nich vytvořil respekt. Nevnímá však za jakou cenu tohle všechno získal.
Svoji samotu bere jako smysl svého života a nechce vnímat, že má okolo sebe rodinu, která, přestože je již bývalá, ho chce vzít zpátky mezi sebe. Jako jedinou společnost si dovoluje svého psa a dívky, prodávající betel ve stáncích u silnice.
Svůj poslední případ, obět předávkování, bere velice vážně a chce ho za každou cenu vyřešit. Už jen pro to, aby odčinil to, co za ta léta služby občanům napáchal. Ačkoliv chce být spravedlivý jak jen to půjde, neubrání se některým „zakázaným“ technikám a jeho minulost ho nakonec dostihne…
Hlavním příběhem filmu, ať už sledujeme příběh stárnoucího policisty nebo krásných a zárověň opovrhovaných prodavaček betelu, jsou rychle provedené skutky, jejichž pozdější litování už nemá smysl, protože nejdou vzít zpět.