Recenze: Transit Havana, dokument ze země paradoxů

Komunismus – socialismus – totalita – cenzura – názorová nesvoboda – političtí vězni – dvojí měna – tajná policie… Dost děsivých asociací na to, abyste na Kubu nejeli. Ale víte co? Uděláte velkou chybu…

Kuba dnes už není, co bývala. Castrova země revoluce, vousáčů, embarga a banánů se dynamicky mění a očekává se, v co se vlastně vyvine. I to chtěl říci dokument německého režiséra Daniela Abama a nemohl si pro to najít lepší téma, než je změna pohlaví transsexuálů. Lidé, kteří tuto operaci podstupují, byli uznáni stranou a společností až díky postupnému „oteplování“ viditelnému zhruba od roku 2011, což dopřálo sluchu různorodým menšinám volajících po svých právech. Tři roky na to vydal Raúl Castro prohlášení, které slibilo „normalizaci vztahu s USA“ a zavedení internetu a hlavně – zasel semínko naděje do duše svého národa.

Přiznám se, že Daniel Abam se mi trefil přímo do srdce: při záběrech lidí sedících na hrázi Malecónu mi připomněl horký dubnový večer, kdy jsem já sám toto místo poprvé spatřil a nevědomky ten samý večer došel na křižovatku Malecónu a Avenidy 23. Ta je společně s přilehlými ulicemi Hospital a Humboldt centrem setkání LGBT komunity v Havaně a najdete tam „na jednom fleku“ jak zmrzlinářství Copelia, známé z kubánského filmu Jahody a čokoláda, tak první havanský gay klub Humboldt 52.

Již zmíněný snímek Tomase Gutiérreze Alea z roku 1993, onen gay klub i fakt, že Raúlova dcera Mariela obdržela v USA ocenění za prosazování práv LGBT komunity a prosazuje manželství homosexuálních párů (ano i s adopcemi), dávají tušit, že zde něco nehraje. Abam se snaží proniknout za těžký závěs zahalující pramálo informací o těchto tématech, vyvrátit ony předsudky a troufám si říct, že se mu to velice dobře daří. V kombinaci s „tak akorát“ zpomalenými tematickými záběry vás nechá vychutnat si současnou kubánskou atmosféru plnými doušky a současně si od složitého tématu trochu odpočinout.

V duchu kubánského Que sera, sera (co bude, bude), trpělivě čekají na kladné stanovisko posudkové komise pro změnu pohlaví i naše dvě hrdinky, kterým může v případě vyhlášení války přijít povolávací rozkaz, a jeden hrdina s prozatím nefunkčním penisem, zato fortelnými rucemi. Nakoukneme do jejich typicky kubánsky soudržného prostředí, což opět typicky kubánsky, kontrastuje s nutností každodenního boje za vlastní přežití i vlastní identitu. Tedy v případě Odett i vlastní hluboce věřící rodinu. Konec? Que sera, sera…

Německo / Nizozemsko, 2016, 88 min

Recenze: Jakub Hruška