Recenze: Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství

5.7.2010

Dokumentární film Nový Hyperion zachycuje období po sametové revoluci, kdy bývalé opoziční síly si vzali za úkol vytvořit novou republiku a vládu.

První šok pro mě byl ve chvíli, kdy do kinosálu vstoupila filmová delegeace, včetně pana režiséra Vachka, a zahájili svoji úvodní reč – „Děkuji, že jste si vybrali tento film, přestože trvá 3,5 hodiny. Budu rád, když v sále vydržíte alespoň jednu hodinu“.
nějakým způsobem  jsem si nevšiml, že v kině budu 207 minut. I to se dá vydržet, když film za strávený čas stojí. Bohužel musím říct, že pokud by mě téma tolik nezajímalo a neoslovovalo, nezahříval bych moji sedačku ani tu panem Vachkem objednanou jednu hodinu.

45. Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary - Nový Hyperion

45. Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary - Nový Hyperion

Z mého pohledu byl film velmi chaotický. Usekávání vět v polovině a navazování na jinou větu jiného člověka nebylo zrovna mým šálkem kávy. Další rána do zad od tvůrce byla, že okolní hluk ve filmu byl tak hlasitý, že jsem mluvenou řeč často musel rozpoznávat podle anglických titulků, a to jsem u filmu v češtině tak nějak nečekal.
Snad ještě jedna poznámka – v obrazu se s pravidelností tikajících hodin objevovali šedivé prachové částice a z reproduktorů to občas pořádně zapraskalo. To bych ale vzhledem k roku výroby (1992) omluvil a i rád vydržel.

Film provází několika jednáními nově vzniklích stran a pokouší se zachytit tehdejší náladu „obyčejných“ obyvatelů. Pro mladší ročníky, jako jsem já, jsou jistě zajímavé politické aféry, jež film znovu oživuje a připomíná. Uvidíte jak se utvářeli nový političtí vůdci jako mimo jiné Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Jan Ruml, Josef Lux a kratičký moment hlavu „mladého“ Jiřího Paroubka.

Můj konečný závěr: Koho ta doba a její události vyloženě nezajímají, sledovat celý film nejspíš nevydrží (tak jako nevydržela asi polovina diváků z původně plného kinosálu divadla Husovka).