- Rubrika47. MFF KV

Recenze: Jackpot – jak si kriminálníci udělali hezké Vánoce

5.7.2012

Norské filmy jsou poslední dobou v kurzu. Většinou se jedná o akční příběhy, temné detektivky nebo kombinace obojího. Jackpot patří k detektivkám, lépe řečeno ke gangsterkám tipu Podfuck nebo Pulp Fiction. Není zde tedy nouze o brutalitu a černý humor. Není se čemu divit, když za původním scénářem stojí Jo Nesbø.

Režisér Magnus Martens dostal od známého spisovatele svolení, aby zpracoval jeho scénář, který měl dosud schovaný v šuplíku. Martens se toho chopil s velkým zaujetím a výsledek je velmi podařený.

Příběh, odehrávající se v době Vánoc, má spád. Režisér poupravil některé zdlouhavé pasáže od Nesba a i díky skvělým hercům se divák ani chvilku nenudí. Vše začíná na policejním výslechu, kde se hlavní hrdina snaží svéráznému detektivovi vysvětlit, proč jako jediný přežil masakr v sex shopu a při příjezdu policie náhodou držel v ruce brokovnici.

Zápletka se točí okolo skupinky bývalých kriminálníků, kteří se rozhodnou vsadit los. Tiket svěří svému zakřiknutému vedoucímu z fabriky na umělohmotné vánoční stromečky. Hlavně díky jeho intuici se jim podaří vyhrát necelé dva miliony. Na spravedlivé dělení ale nedojde, protože už vzápětí se první člen skupinky skácí na zem po ráně kladivem.

Zajímavé je, že se v Jackpotu vyskytuje pouze jedna akční scéna. Podle režiséra musela být kvůli nízkému rozpočtu natočena ve dvou dnech. Nakonec se ale probleskuje téměř celým filmem.

Příběh je vyprávěný retrospektivně díky vzpomínkám vedoucího, který jako jediný zůstal naživu. Vyšetřování postupně odhaluje humorně brutální peripetie, které nakonec vedly k masakru v obchodě s erotickými pomůckami. Divák je ovšem na konci postaven před otázku, jestli se všechno opravdu odehrálo tak, jak to viděl. To ale vůbec nevadí a jen se tím zvyšuje celkový dojem z filmu.