- Rubrika48. MFF KV

Recenze filmu: Marionetista

10.7.2013

V sekci dokumentárních filmů se letos na 48. Mezinárodním festivalu Karlovy Vary představil snímek Marionetista polské režisérky Wiktorie Szymańské.

Michael Meschke je jeden z nejvýznamějších loutkařů současnosti. Jeho sbírka loutek, které sám vyrábí, činí kolem tří tisíc kusů. Tento dokumentární film ale není o něm a jeho práci, jak by se mohlo zdát, ale je o jeho loutkách.

Menske své loutky považuje za své děti, jako by byly živé. Dokáže je přivédst k životu a roztančit je k ladným pohybům, jako by byly živé. Všechny jeho loutky mají svůj příběh a svou osobnost. Jsou mezi nimi různé druhy – některé běžné, které známe všichni, jiné v životní velikosti, které musí ovládat tři lidé, najdeme zde i loutky hýbající očima a ústy. Loutky Michaela Menske mají svá jména, jsou to jedinečné osobnosti. Najdeme zde Malého prince, Salome, Dona Quijota nebo smutného Baptistu. Menske říká, že je třeba o jednotlivé děti (loutky) pečovat, oživit je a tím je zachránit z temné rakve – krabice, ve které jsou uloženy.

Tento snímek je mozailkou dokumentárního filmu a fikce. Kombinují se zde také černobílé záběry s barevnými a záběry z jednotlivých představení se záznamy několika málo jednotlivých loutek. Zdá se, jako by se dokument snažil zachytit jejich výrazy a osobnosti. A to především prostřednictvím dlouhých záznamů a lyrických komentářů či úryvků z jednotlivých divadleních her. Snímek je plný poezie a uměleckých záběrů. Nenabízí žádný souvislý příběh, dějovou linku zaznamenávající realitu nebo fikci, ale potěší po estetické stránce.

Určitě se jedná o velice zajímavý filmový počin, který zanechá dojem – v mnoha případech negativní pocity, jelikož Menskeho loutky vypadají často velice děsivě. Vyplatí se ovšem na tento film nechodit unavený, v opačném případě je těžké sledovat a vnímat pro jeho kolážovitost, roztříštěnost a nedějovost.

foto zdroj: kviff.com

Podobné články