- Rubrika48. MFF KV

Recenze filmu: Dívka ze skříně

10.7.2013

Na velice zašlém panelovém sídlišti se odehrává příběh autisty Tomka a tiché dívky Magdy, která nejraději přebývá ve skříni se svými opiátovými fantaziemi. Oba se jaksi nehodí do společnosti, ukáže se ale, že se hodí jeden pro druhého.

O Tomka se stará jeho bratr Jacek. Živí se prací na počítači a snaží se najít nějakou přítelkyni. Není to ovšem snadné. Když se Tomek rozdivočí u televize, dokáže být na cizí lidi agresivní. A žádná dívka nemá pochopení pro škrtící přivítání u ranního šálku kávy.

Rozuměli byste prodavačce s prasečí hlavou?

Naproti bratrům žije Magda, která zřídkakdy opouští svůj byt. S lidmi si totiž příliš nerozumí. Jak by také ne, když na ní poštěkávají anebo na ni koukají jako prase na novou televizi. Ve filmu totiž ožívají fantazie postav, a tak se v obchodě s potravinami skutečně nachází prodavačka s hlavou pašíka. V Tomkových představách jsou vzducholodě prolétající sídlištěm a v obyčejné skříni se schovává celá džungle.

Tomek se s Magdou setká, když Jacek potřebuje narychlo odejít na „jednání“ s další potenciální přítelkyní. Nechá tedy svého bratra výstřední sousedce na hlídání. Mezi dvěma podivíny pak vznikne velké pouto. A je hezké sledovat, jak se rozvíjí i přes zdánlivě nepřekročitelnou bariéru autismu.

Autismus není překážkou

Wojciech Mecwaldowski dokázal výborně ztvárnit autistického člověka. Vyhýbá se očnímu kontaktu, chová se podle zažitých rituálů a při chůzi dělá nahodilé otočky. Jeho postava v některých chvílích působí komicky, i když ve skutečnosti se jedná o projevy vážného postižení. Ukázal také, že autisté nejsou až tak uzavření ve svém světě, jak by se zdálo. Dovedou komunikovat, i když to dělají po svém.

Polský režisér Bodo Kox natočil lehce humorný a zároveň smutný film. Nejedná se ale o tragédii, na to je zde mnoho vážných témat podáno s nadsázkou a humorem.

Dívka ze skříně sice nezískala festivalové ocenění, za příjemné posezení v kině ale stojí.

 

Podobné články