Ženská práva II.díl – Postavení ženy v pravěku

Žena jako svobodná a rovnocenná bytost s osobními právy? Mohlo by se zdát, že tomu tak muselo být vždy. Vžtyť co opravňuje kohokoli, aby udělal z ženy sobě podřízenou osobu? Lidé se přeci rodí rovnocenní. Nikdo neměl v úmyslu svět rozvrstvit na muže a ženy, bohaté a chudé. To pouze člověk, ten mocný tvor, řekl, že žena je méně než muž. Jediný tvor, který může budovat inteligentní a kultivovanou společnost, je natolik krutý, aby páchal ty nejzvířečtější činny.

Rozhodla jsem se, že zpracuji seriál článků pojednávajících o právech a postavení ženy. Toto je můj druhý článek. Kde začnu? Samozřejmě, že na začátku všeho. V pravěku …

Již od pravěku měly ženy, podobně jako muži, rozdílnou roli ve společnosti. V lovecko-sběračských společnostech ženy měly téměř výhradně na starosti sbírání rostlinné potravy, kdežto muži lovili pro maso. Protože ženy tedy musely mít velmi dobré znalosti života rostlin, většina antropologů si myslí, že to byly ženy, které vedly neolitickou revoluci a staly se tak prvními průkopníky zemědělství.

Od paleolitu (starší doby kamenné) měla vedoucí postavení ve společnosti žena – matka jako zachovatelka rodu. Hovoříme o tzv. matriarchátu. Toto postavení ženy se změnilo v eneolitu se vzrůstajícím významem muže jako lovce. Hotovoříme tedy o tzv. patriarchátu.

Budeme-li se však zabíraj pojmem matriarchát, zjistíme, že ani v této době se nejednalo o nadvládu žen. Matriarchát (z latinského mater, což znamená matka, a řeckého archein, což znamená vládnout) je forma společnosti, kde vládne žena (matka). Je opakem patriarchátu.

Podle kdysi vlivné hypotézy německého historika J. Bachofena, kterou převzal i F. Engels, měl být matriarchát období v pravěku, které předcházelo patriarchátu. Pozdější zkoumání však ukázala, že u Bachofenem uváděných společností se o žádné „vládě“ nedá mluvit. Matriarchát se dle Bachofena vyznačuje důrazem na krevní pouto, rovnost všech lidí, nepodmíněnou lásku, vazbu k půdě a pasivní přijetí přírodních daností. V matriarchátu je silný prvek rovnosti, protože všichni jsme děti matky země, která má všechny své děti stejně ráda. Láska se zde nezakládá na zvláštních zásluhách, ale štěstí, jako cíli života. Ten tak získává nejvyšší hodnotu. V tomto systému je nejposvátnější vazba matky a dítěte. Nejkrajnějším zločinem je tak matkovražda.

A patriarchát? Patriarchát (z řeckého πατήρ, či latinského pater, což znamená otec, a archein, což znamená vládnout, doslovně tedy „vláda otce“) je forma společnosti, kde vládne muž (otec nebo obecně samec).

Původně pojem „patriarchát“ popisoval sociální systémy založené na autoritě muže jako hlavy rodiny. Pojem „patriarchát“ je užíván v řadě případů, kdy je třeba popsat stav mužské dominance, a to nejen nad ženami, ale nad strukturou společenských vztahů obecně.

Moderní historie pojmu patriarchát začíná knihou „Ancient Law“ (1861), kde autor Henry Maine tvrdí, že „patriarchální rodina byla základní a všeobecnou částí společnosti“. Maine dále definoval lidskou společnost jako společnost založenou na právu a zákonech, a zákonnost viděl jako historicky založenou na autoritě otce. Další antropologové 19. století ovlivnění Darwinem (Bachofen, McLennan, Morgan) věřili, že stav matriarchátu (vycházející z přirozených biologických vazeb mezi matkou a dítětem) byl evolucí graduálně přeměněn ve stádium pokročilejší – na patriarchát. „Muži chtěli kontrolu nad dětmi a statky, proto odebrali ženám moc a zavedli rodový systém dědictví skrze mužskou linii. V mnohých kmenových společnostech existují legendy o této změně, ovšem neexistuje důkaz, že matriarchát skutečně kdy existoval.“

Toto tvrzení dokazuje, že to byl muž, kdo zbavil ženu vlády. Ne však kvůli tomu, jak si většina lidí myslí, že by ženy byly neschopné vést rodinu.

Příště se zaměříme na starověk.