- Rubrika

Pařížská zastavení, díl 11

6.11.2007

Většinu území tu před staletím vlastnil kostel Saint Germain des Prés a jeho opatství. Patřil sem 6. a 7. arrondissement, tedy Montparnasse a Saint Germain. Je zde i nejstarší pařížský chrám, pocházející z 11. století, který byl postaven na místě opatství z 6. století. Románský kostel sv. Germána Na louce (Église Saint Germain des Prés), patřil mezi přední pařížské kostely až do otevření Notre Dame. Byl několikrát přestavěn. Je zde místo posledního odpočinku prvního pařížského biskupa sv. Germána (496-576).

V této oblasti se také nachází vznešený Francouzský institut (Institut de France), založený v roce 1795 sloučením akademií věd a umění. Tu nejslavnější z nich, de Academie založil v roce 1634 kardinál de Richelieu. Jejich 40 členů je pověřeno střežit čistotu francouzského jazyka.

Na území Faubourg Saint Germain, mezi Musée d´Orsay a rue de Babylon bývala v 18. století nejmodernější pařížská čtvrť. Musée d´Orsay sídlí v bývalém nádraží a z jeho části na nábřeží Anatole France je výhled na Seinu. Jsou zde vystavena díla impresionistů Moneta, Renoira, Degase, Maneta, Pissarra a Sisleye a také postimpresionistů Cézanna, Van Gogha, Gauguina, Mattisse a Seurata. Prohlídka rozhodně stojí za to.

Mantparnasse, mezi válkami středisko literátů. Sem, do kavárny U dvou opic a Café Flore, chodívali Sartre a Simone de Beauvoir, Camus i bratři Prévertové…

Boulevard Saint Germain patří v Paříži bezesporu k nejkrásnějším. Davy turistů tu prakticky po celý den vytvářejí hloučky, zastavují se a diskutují. Boulevard si za celý den neodpočine. Noční podniky, vinárničky, kina, výstavní síně, divadlo…

Básník Jacques Prévert

Přímo proti gotickému kostelu zaujímá celý roh budovy hospůdka „U dvou opic“. Její historie není sice tak dávná, ale rozhodně slavná.

Tady se na kouscích ubrousků, na účtech, okrajích novin rodily verše, které jejich autor ani netoužil publikovat, jako mnozí jeho vrstevníci. Nosil je po kapsách. A přesto se stal jedním z největších básníků minulého století. Jsou básníci, kteří tvoří těžko. Na něho poezie čekala a podávala mu ruku odevšad. Působil dojmem, že se nemůže vymanit z jejího objetí. Jeho oči ji nacházely všude – i ve větvích na stromech podél boulevardu Saint Germain.

Narodil se 4.února 1900 v Neuilly sur Seine. Jeho otec pracoval v Centrálním úřadě pro chudé a celá rodina často také pociťovala nouzi. Za první světové války vyzkoušel Jacques Prévert nejrůznější zaměstnání. Zkoušel prodávat v obchodním domě Au bon marché v oddělené hodin. Nepracoval tam však dlouho. Přišla vojenská služba, kde se seznámil s Duhamelem a Tanguym. Když válka skončila, usadili se všichni tři na Montparnassu, v rue du Chateau. Při diskusích o poezii se tak seznámil s Marcelem Carné a Josephem Kosmou. V jejich úzké spolupráci vznikali „Návštěvníci noci“, „Děti ráje“ a další… Kolik slavných jmen prošlo v jeho blízkosti… Ale teprve v 46 letech, díky příteli René Bertelému, který sebral dohromady všechny ty papírky a útržky, prakticky po celé Paříži, byla připravena jeho první sbírka „Slova“. Úspěch byl okamžitý a jednoznačný. Sbírka vyšla v edici „Kniha do kapsy“ a prodalo se celkem 500 000 exemplářů. Stal se tak žijícím klasikem, srozumitelným a pochopitelným skutečně všem. Psal jazykem lidu, upřímně a s humorem. Kdo ho znal, zůstane mu v paměti s nevyhasínajícím smotkem cigarety v koutku úst.

Hřbitov na Montpanassu

Středem Montpanassu je hřbitov. Dostanete se sem z bulváru Edgar Quinet a rue Froidevaux. Hlavní vchod je na boulevardu Edgar Quinet. Kousek dál, na boulevardu Raspail, zastavuje metro. První pohřeb se zde konal v roce 1824.

Hřbitov se dělí na dvě části. V té menší je pochován spisovatel Joseph Kessel, hudební skladatel F.M. Bartholdi a poměrně mladý Guy de Maupassant, kterého snad není ani nutno představovat. Svou hrobku tu má i rodina maršála Pétaina. Leží zde však jen jeho žena. Stařičký maršál, vzhledem ke kolaboraci za druhé světové války, nemá právo být pohřben v Paříži.

V té druhé, větší části hřbitova, najdete Roberta Desnose, slavného vydavatele Hachetta, Pierra Larousse (také nakladatele) a šachistu Alexandra Alechina. Leží tu spisovatel Tristan Tzara a Jean Paul Sartre. Největší zájem je ovšem o básníka „Květů zla“ Charlese Baudelaira. Jeho hrob leží ukryt zvídavým zrakům turistů v šestém oddíle hřbitova ve druhé řadě.

K zajímavým patří hroby hudebního skladatele Francois Coppée a Saint-Saënse. Odpočívá zde herec Paul Meurisse, sochař Brancusi a další. Jako poslední slavný tu byl pochován excentrický muzikantský génius Serge Gainsbourg.

Seznam známých osobností:

Francois Rude – sochař
Charles Baudelaire – básník
Leconte de Lisle – básník
Alexandre Alekhine – šachista
Tristan Tzara – spisovatel
Zadkine – sochař
Francois Coppée – hudební skladatel
Paul Meurisse – herec
César Franck – hudební skladatel
Guy de Maupassant – spisovatel
Saint Saëns – hudební skladatel
Pierre Larousse – nakladatel
Hachette – nakladatel
Robert Desnos – básník
Constantin Brancusi – sochař
Jean-Paul Sartre – spisovatel
Joseph Kessel – spisovatel
Mendelsohn Bartholdi – hudební skladatel
Samuel Beckett – spisovatel
André Citroën – technik
Jean Seberg – herečka
Serge Gainsbourg – zpěvák a skladatel
Simone de Beauvoirová – spisovatelka

Podobné články