Novinka Caseyho Afflecka: Boj o přežití dítěte

30.6.2019

Casey Affleck se vrátil do Karlových Varů, aby na 54. Mezinárodním filmovém festivalu představil svou novinku Světlo mého života, kterou napsal, režíroval a zahráli si i hlavní mužskou roli.

Ocitáme se v dystopickém světě po epidemii tzv. Ženského moru, který vyhladil většinu něžného pohlaví. Nákaza se sice přestala šířit, nemoc však zabila mužům přítelkyně, manželky, matky, dcery, vnučky. Bez žen na světě přestala fungovat dosud zažitá morálka a někteří muži “zvlčeli”. Zrhoutily se zažité pořádky, muži si vyzvedávají potraviny na potravinové lístky a drží se v chátrajících městech, protože mimo ně už není žádná civilizace.

A právě tam je možná nejvezpečněji. To si uvědomuje jeden z otců a před ostatními chrání své dítě. Putují z místa na místo, přespávají ve stanu v přírodě, nebo v opuštěných domech na samotách a nikde se nezdržují dlouho. Mají spoustu bezpečnostních opatření a jakmile narazí na lidi, tj. muže, je nutné opustit dosavadní stanoviště nebo prostě utéct. Malá Rag je totiž dcera. Otec se ji snaží utajit před zbytekem přeživších a zamaskovat na její dívčí rysy. Ženy a dívky, které přežily jsou totiž shromážděny a drženy v pro ně bezpečných (ať už to znamená cokoliv), bunkrech, odkud se zřejmě jen tak nedostanou. On ani Rag při svém putování žádnou ženu nepotkali.

První sáhodluhá scéna může leckoho odradit. Ale patnáctiminutové vyprávění otce dceři před spaním, jehož pointu divák není shopný vnímat a sledovat nit příběhu, se vyplatí vydržet. Až poté se divák dozví, o jaký žánr vlastně jde.

Nápaditý námět se Caseymu Affleckovi povedlo zpracovat moc dobře. Ponurost přežívání ústřední dvojice, kdy putují z místa na místo, znovu a znovu utíkají, postupně přicházejí o své věci, díky nimž mohou přežít, dopňuje ještě ponurost postapokalyptického města, opuštěnost domů a pustá krajina. Divák ví, že utíkat, nepůjde takto do nekonečna. Cítí, že všechno je proti hlavním hrdinům – systém, potravinové lístky, muži i příroda. Vždyť přišla zima, venku už se nedá vydržet a dvojice hledá nový a nový úkryt.

Při sledování snímku vyvstává spousta otázek o záhadné epidemii. Bohužel se o nemoci nedozvíme nic moc, pouze zmínky z novinových článků. Diváka by jistě zajímalo také to, co bylo před nákazou. Matka Rag se ve flashbacích objeví jen párkrát a opravdu krátce. Vždyť dítěti je už jedenáct, na matku si nepamatuje, otec se k ní ale v myšlenkách vrací. I to, co se děje v bunkrech, kde jsou shromažďovány jediné žijíci ženy, je jen na fantazii diváka.

Uzkostlivá starost otce o dceru je až dojemná. Na dítě může působit pedantsky, ale příkazy a zákazy myslí otec pro jeho dobro, vždyť bojuje o její život. Děvče to ale často nechápe a vzpouzí se. Ráda by poznala další lidi a žila naplno. Když jde ale do tuhého, starost otci vrátí a nenechá ho na holičkách. Úsměvné jsou otcovy snahy si s dítem promluvit o dospívání.

Podaří se dvojici najít spřízněné lidi? Dokáží v divokém světě přežít? Ochrání otec Rag? To se ještě máte šanci v Karlových Varech dozvědět.

Foto: kviff.com

Podobné články