- RubrikaNEWS

Miroslav Sochor: Minimálně jedna třetina kin v republice zkrachuje

12.12.2011

První digitální projekce mohli Češi sledovat od roku 2008. Již tři roky po ní je 35 mm pás střídán plně digitální DCP kopií. V republice je dnes zhruba 800 pravidelně promítajících kinosálů. Digitalizací jich prošlo zatím méně než tři sta. Nedostatek kopií na 35 mm pásu je však očekáván již koncem letošního roku. Na otázky ohledně digitalizace kin nám odpovídal specialista filmových technologií Miroslav Sochor.

Jaké byly okolnosti začátku digitalizace?

Tvůrci se přibližně před deseti lety snažili definovat standard pro obraz, protože kvalita a úroveň kopií 35mm filmu stále pokulhávala a byla proměnná v čase. Při mnohonásobném použití se kvalita zhoršovala, čímž byl degradován celkový zážitek z filmu, což se tvůrcům samozřejmě nelíbilo a viděli řešení v digitalizaci kin. Digitalizace kin v České republice začala nevinně a ne zcela šťastně. Ujal se jí Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie společně s ministerstvem kultury, které dávali dohromady plán digitalizace českých kin.

Proč si myslíte, že začal proces digitalizace nešťastně?

Protože lidé, kteří se tohoto procesu chopili, nebyli dostatečně seznámeni s danou problematikou, neměli dostatečné znalosti technologie, a proto nedokázali nastavit optimální podmínky.

Dá se to považovat za chybu?

Raději na to nahlížejme jako na shodu náhod, z níž vyplynuly podmínky, které jsou dnes nastaveny v České republice. Zahraniční skupina Digital Cinema initiatives (DCI) stanovila standard toho, jak by měla projekce technologicky vypadat, aby bylo docíleno kvality zamýšlené tvůrcem. Šlo však pouze o standard, nikoliv normu, takže při jeho porušení nehrozí postih.

Byl záměr digitalizace kin v ČR stejný, jaký měli tvůrci standardu?

Digitalizace v Čechách proběhla zejména kvůli 3D obsahu, který měl distributorům i vlastníkům kin přinést vyšší zisk.

Proč hrál 3D obsah tak velkou roli?

Protože to byla cesta, jak dostat do skomírajícího filmového průmyslu více peněz. Rozšíření blue-ray disků a panelům s vysokým rozlišením způsobilo, že běžný divák měl doma k dispozici možnost sledovat na televizi s vysokým rozlišením i obraz ve vysoké kvalitě, a tak lidé neměli potřebu chodit často do kina. Prostředí kina jim nenabízelo o mnoho vyšší kvalitu, než domácí prostředí.

Pozná vůbec běžný divák, že jde o digitální projekci, když se nejedná o 3D prokjekci?

Lidé z filmové branže tvrdí, že je rozdíl mezi digitálním a klasickým promítáním markantní. Spousta lidí, kteří se v oboru nepohybují, však říká, že rozdíl není tak veliký. Obraz promítaný digitálně je výrazně ostřejší, při mnohonásobném přehrávání se záznam neopotřebovává, zvuk je špičkový a je zcela vyřešen problém s ostrostí titulků.

Když má digitalizovaný film tolik výhod, proč tedy některá kina digitalizaci vůbec neplánují?

Protože na digitalizaci nemají peníze. Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie sice nabízí grand, ten ale pokrývá pouze 50% celkových nákladů, určených na digitalizaci jen obrazové části projekce. Kino již tedy musí mít hotový kompletní zvuk, elektroinstalaci i uzpůsobenou projekční místnost. A to jsou nemalé peníze.

Jak se liší archivace 35mm filmu od toho v digitální podobě?

Zásadně. Právě především v archivaci má prozatím 35 mm film navrch. Archivace v digitální podobě je totiž poměrně hodně nákladná a náročná na techniku i technologii. U správně archivovaného filmu 35 mm se předpokládá životnost okolo 70 let. Na rozdíl od toho, kdybychom do skříně uložili harddisk s balíčkem digitálního filmu, tak bychom ho měli po sedmi letech vyndat a vyzkoušet, zda se vůbec ještě roztočí. Když navíc vezmeme v úvahu pokrok digitální technologie, tak je i pravděpodobné, že za sedm let nebudeme mít ani rozhraní, ke kterému bychom takto starý disk připojili. Takže archivace je jedna z cest, kde se může 35 mm film ještě uplatnit.

Jak je to s bezpečností digitalizovaného filmu?

Celá technologie DCI byla postavena na zabezpečení celého promítacího řetězce tak, aby nedocházelo k odcizení obsahu. Když filmové studio vydává digitální balíček s filmem pro kino, tak je takzvaný DCP bezpečně zašifrovaný a data jsou pro kohokoliv bezcenná, protože doposud není relevantní metoda, jak materiál rozšifrovat jinde než v cíleném kině. Ani kina nejsou schopná přehrát obsah bez autorizačního klíče, který je vydáván na konkrétní časové období. Je potřeba autorizovat každou projekci pro každý konkrétní kinosál. Distributor má tedy absolutní kontrolu nad tím, kolikrát bylo dané představení odehráno.

Jak je zvýhodněna distribuce digitálního filmu?

Výhoda je v tom, že můžeme vzít jeden harddisk, a můžeme jej poslat po čtyřiceti kinech. Distributor tak ušetří náklady na dopravu, výrobu kopií, atd. Každé kino si balíček zkopíruje na server a předá harddisk dále, a protože se pracuje s digitálními daty, kvalita se nedegraduje.

Mění se v závislosti na digitalizaci i tvorba filmu?

Natáčení je otázkou producenta, režiséra, kameramana a štábu, tam se nic nemění. Co se týče postprodukce, ty už musí zohlednit, zda byl film natočen digitálně, či na negativ a adekvátně přizpůsobit veškeré technologie zpracování.

Do jaké míry se liší obsluha digitalizovaného kina od toho původního?

Historie vyžadovala, aby měl promítač vlastní promítačský průkaz. Ten totiž zaručoval, že bude obsluha obeznámena s technologií 35mm pásu. Digitální kina to již nevyžadují. Promítač, který chce obsluhovat digitální kino, musí projít školením. Obsluha takového kina se však už blíží obsluze počítače. Je potřeba mít tedy základní znalosti výpočetní techniky.

V jakém časovém horizontu se podle Vás podaří digitalizovat všechna kina v České republice?

Myslím si, že se v žádném případě nepodaří zdigitalizovat všechna kina v České republice. Můj odhad je, že minimálně jedna třetina kin v republice zemře, protože neseženou finanční prostředky k digitalizaci, a tudíž nebudou mít co promítat. Jejich provoz bude ukončen, pokud nenajdou alternativní obsah k projekci.

Kdy se přestanou vyrábět kopie na klasickou 35 mm technologii?

Očekávám konec kopií na 35 mm pásu v polovině prosince, nejpozději v polovině ledna 2012 od největších distributorů, takže především jednosálová kina začnou mít velké problémy. Mají sice možnost pořádat festivaly, kde by uplatnili 35mm pás, ale nemyslím si, že jimi osloví masového diváka do té míry, aby si to kino na sebe vydělalo.

Tomáš Kabát

Rozhlasový reportér a moderátor, zaměřený zejména na zpravodajství a interview. Zabývá se převážně kulturou, školstvím a politikou. K diktafonu nebo před kameru si zve zajímavé osobnosti i pro interview. Jeho hosty byli například Václav Moravec, Evžen Tošenovský, Helena Třeštíková, Radim Jančura nebo Jakub Železný. Od mládí přispíval zejména jako bloger na blog.idnes.cz, nyní studuje publicistiku. Absolvoval také měsíční stáž ve zpravodajství České televize. S redakcí Mezinami.cz se dostal do styku při 44. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Opět na festivalu, však o rok později, se stal členem týmu Mezinami.cz.