- Rubrika

Hudba přírody

18.11.2009

Myslím, že stačí naslouchat ..

Neslyšně kroky klade
na půdu naší planety,
city přes louky vede,
aniž by zatáhla rolety.

Listím objímá naše nečasy,
jehličím ze smrků
češe si vlasy.
Strach nemá ani z dalších roků,
vždyť její přátelé jsou nablízku vždy.

Bojuje do posledního dechu,
lásku rozdává s rozvahou.
S příchodem noci ulehá do lesního mechu,
přykrývaje se nahou oblohou.

Nikterak zvláštní hvězdy slyší
jak hlína se sype
v norách myší.

Když hrobník hroby kope
zpívá si porůznu písničky,
jenž značí naše životy
a vytváří další zatáčky,
na které nejsou obuty
ani ty nejkrutější vzpomínky.