- RubrikaLIFESTYLE

Hledáte domů netradičního mazlíčka? Vyjděte ze stereo tipu a pořiďte si prase

14.6.2013

Móda jde s dobou. Tento fakt ukazuje jeden názorný příklad a to ten, že si stále více lidí místo psů a koček pořizují jiného společníka. Prasátko.

Prasátko je čistotnější a inteligentnější, než-li pes nebo kočka. Pravdou sice je, že svoji inteligenci využívá prásátko jen pro svůj prospěch. O tyto záležitosti a o případné zájemce chovu prasátek v domácnosti se zaobírá Český klub majitelů prasátek, chovaných v domácnosti. Paní Martina Katrzerová z českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti nám sdělila detailní informace k chovu prasátek v domácnosti.

Jak je náročný chov prasátka v domácnosti?

Chov prasátka jako domácího mazlíčka je náročný v mnoha ohledech. V první řadě je třeba si uvědomit, že prase není pes ani kočka a soužití s ním je tudíž od soužití s uvedenými zvířaty diametrálně odlišné. Prase oproti psovi, či kočce žije daleko déle (běžně dvacet let).

U prasat vládne matriarchát, tudíž oproti psům a kočkám jsou dominantnější a svéhlavější. Na „výchovu“ jsou komplikovanější holky. Naopak s prasečími kluky je lepší pořízení, jsou tvárnější a lépe se podřizují. Prasata všeobecně jsou teritoriální zvířata a nerada do své blízkosti pouští cizí lidi, či cizí zvířata. Jsou velmi inteligentní (daleko více než psi). Svou inteligenci používají výhradně pro svůj prospěch. Když to shrneme, prasata nikdy nebudou pracovat, či poslouchat tak, jako to známe u psů.

Prase, ať už to domácí na gauči nebo v kotci někde ve velkochovu, je legislativně v celé EU zvířetem hospodářským a proto se na něj vztahují zákony a nařízení pro hospodářská zvířata. Českému klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti o.s. se zatím v tomto směru podařila domluva se Státní veterinární správou ČR a to v oblasti volného pohybu po ČR a označování. V praxi to znamená, že prasátka registrovaná v ČKMPCHVD,o.s. smějí volně cestovat v rámci ČR a smějí být označena identifikačním mikročipem, tak jako psi.

Jak o prasátka pečovat?

Další odlišností je veterinární péče. S pejskem máme mnoho možností, co se týká výběru veterináře a ošetřovnu, či kliniku pro malá zvířata najdeme v každém i tom nejmenším městě a v městech velkých téměř na každém rohu. S prasátky jako mazlíčky je s veterinárním ošetřením veliký problém. Je jen pár veterinárních lékařů, kteří s námi spolupracují a kteří se věnují prasátkům jako společníkům a proto musí být případní zájemci o prasátko mazlíčka připraveni za lékařem dojíždět mnoho kilometrů.         

Jak je to s čistotou prasátek v domácnosti?

Co se týká venčení, není s prasátky žádný problém. Hygieně se naučí rychleji než pes a konat potřebu, třeba na kočičí záchod, budou už pár dní potom, co si prasátko přineseme domů. Jakmile začneme s prasátkem chodit ven, přestane používat kočičí záchod a venčit se bude jen venku. Dokonce i na zahradě bude mít své místo, takže nám ubude práce s procházením zahrady a úklidem jako je to u psů, kteří se venčí na zahradě. Rozhodně doporučujeme chodit s prasátky alespoň třikrát za den na procházku, aby se unavilo a nezbyly mu síly na ničení domácnosti.

Liší se potrava prasátka oproti potravě jiného domácího zvířete?

Samozřejmě liší a to v každém směru. Prase je sice všežravec, ale pro svou zdravou a vyváženou výživu potřebuje jen velmi málo živočišné bílkoviny. Proto v žádném případě nedoporučujeme krmit prasátka krmivy pro psy nebo kočky. V současné době již máme pro naše prasátka kompletní krmnou směs, kterou jsme vyvinuli ve spolupráci s naším veterinářem panem MVDr. Petrem Matušinou. V části roku, kdy je možné, aby se prasátko páslo, mohou majitelé krmit k celodenní pastvě jen zeleninou, omezeně ovocem a přidávat vitamínový přípravek Roboran pro prasata.

Co by měl správný chovatel prasátek mít doma?

Určitě by měl mít svědomitý zájemce o prasátko připravenu naší kompletní krmnou směs, pamlsky které již také dodáváme, Roboran pro prasata, pelíšek (pro začátek stačí nějaký obyčejný pro psa nebo kočku, protože ho stejně dříve nebo později prasátko roztrhá), pro začátek kočičí záchod se stelivem. Měl by mít připraven kontakt na některého z našich veterinářů pro případ, že by prasátko mělo nějaký zdravotní problém, což se stává velice často, protože chovatelé prodávají selátka ve stáří i čtyř týdnů přestože by měla být s matkou minimálně osm týdnů. Takto brzy odstavená prasátka mají velké zdravotní problémy.

Které prasátko je na chov v domácnosti nejvhodnější a kde se dá sehnat?

Na to se nedá odpovědět, protože v  České republice je vedena jedna plemenná kniha dle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) § 9. Tato kniha eviduje pouze osm plemen prasat a to výhradně jatečních. Z toho vyplývá že všechna prasátka chovaná v domácnostech jsou vlastně prasečími voříšky, navzdory tomu, co  mnozí chovatelé tvrdí a za co je nabízejí.

Chov miniprasátek probíhá v praxi většinou tak, že chovatel vybírá velmi malé (často ne zcela zdravé) jedince a ty pak připouští s jinými velmi malými jedinci. Vzhledem k tomu, že tento chov je neustálený, kupující nikdy neví, co mu ze zakoupeného mazlíčka vyroste. Setkáváme se s tím, že sourozenci z jednoho vrhu mají v dospělosti (3 roky věku) jeden 20, druhý 60 a třetí 80 kg. Ve světě jsou za miniprasátka označována prasátka, která mají hmotnost v dospělosti do 120kg.

Nejčastěji chovatelé nabízejí prasátka Gottingenská zakrslá a slibují, že nebudou vážit více jak 20kg. Je to ale nesmysl. Gottingenská miniprasátka byla vyšlechtěna v šedesátých letech minulého století na univerzitě v německém Gotttingenu pro laboratorní účely.

Jsou to tedy zvířata laboratorní a tudíš obchodování s nimi je vázáno přísnými předpisy a zákony. Chovat gottingenské miniprasátko může jen organizace, která má povolení chovat laboratorní zvířata. Z tohoto důvodu je jasné, že všechna v inzerátech nabízená prasátka nejsou Gottingenskými zakrslými prasátky, protože chovatelské zařízení na universitě v Gottingenu nesmí laboratorní prasátko prodat soukromému chovateli!

Další otázkou je cena, „čistokrevné“ gottingenské miniprasátko stojí také 2000,- eur. Cena se odvíjí od toho, pro jaký výzkum byla konkrétní prasátka vyšlechtěna. Je proto divné, že by někdo (připusťme že i certifikovaný) pro držení laboratorních zvířat prodával selátko za 1.000,- Kč (i méně), když jeho rodiče pořídil za 50.000,- Kč (i více). Nakonec se dostáváme k velikosti goottingenského zakrslého prasete. Požadevek byl na prase malého tělesného rámce, ale pro laboratorní účely nejvhodnější bílé barvy. Proto byla ke šlechtění použita prasata vietnamská, která mají malý tělesný rámec a dále různé druhy bílých, masných plemen jejichž váha v dospělosti je i 300kg. Proto paradoxně „čistokrevné“ gottingenské zakrslé prase je v dospělosti daleko větší, než dospělé prase vietnamské. Prase jako živočišný druh je tělesně dospělé ve třech letech. Váha dospělého (tříletého) gottingenského zakrslého prasete je cca 90-140 kg.

Nesmíte se nechat zmást ani růstovou křivkou na oficialních stránkách univerzity v Gottingenu, kde křivka končí na 40kg, ale pozor v 18ti měsících! Nepočítá se totiž s tím, že by laboratorní prase žilo déle! Spousta lidí se diví, že 100kg dospělé prase je mini. Je to logické, protože jim připadá stejně veliké jako prase, které viděli u babičky v chlívku krátce před tím, než přišel řezník. Jenže to babičino prasátko bylo dítě (prasata na výkrm se poráží v cca 90kg) a kdyby ho babička nechala další dva roky dospět mělo by 250 i více kg.

Kde se můžeme dozvědět více dozvědět o chovu?

Rozhodně doporučujeme, aby každý, kdo uvažuje o pořízení prasátka jako domácího mazlíčka, navštívil naše webové stránky www.prasatkovdomacnosti.cz a důkladně prostudoval alespoň seriál pro planetu zvířat. Jsou tam ty nejdůležitější informace, které by měl každý zájemce o prasátko znát, aby věděl do čeho jde a co všechno se může stát.

Důrazně varujeme před neseriozními informacemi od většiny chovatelů, kteří ve snaze prodat selátko naslibují zájemci nesmysly typu: Neryje, je nenáročné, bude mít maximálně deset kg a podobně.

foto: prasatkovdomacnosti.cz

Miroslav Varga

Sám sebe bych popsal jako takového "píšícího zahrádkáře", neboť vždycky, když mám chuť něco okopat nebo zasít, usednu ke klávesnici a neodlepím od ní prsty. Pracuji rád pro Mezinami, i když v současnosti trošku zanedbávám... Snažím se zde psát články, které lidi baví, které se čtou. Je jen na vás, zda je přijmete...