- RubrikaNEWS

Glosa: Odcházení Václava Havla

20.12.2011

Na prosincovou neděli 18.12. 2011 nezapomene většina národa. Všem se tento den otiskne hluboko do paměti jako den úmrtí 1. polistopadového prezidenta Václava Havla. Všichni jsme věděli, jak vážný je zdravotní stav pana Havla, přesto nás smrt velice zaskočila. Občas jsem si pohrával s myšlenkou, jaké to bude až zemře Václav Havel či Karel Gott, ikony českého národa. Jak se vůbec s touto zprávou vyrovnají občané, fanouščci či čelní představitelé státu. Jednou to přijít musí a o oné prosincové neděle se to stalo – Václav Havel skonal v tichosti po dlouhé nemoci.

Zprávy o úmrtí zaplnily média a internet. Češi vyrazili se svíčkami a státními vlajkami do ulic a vlna solidarity a lásky jakoby náhle všechny ovládla. Lidé k sobě měli najednou blíž. Moc dobře si uvědomujeme co Václav Havel znamenal pro naší republiku a vůbec pro celý svět. Hodnoty jež hlásal a žil jako je láska a pravda se staly bohužel pro většinu z nás jen prázdnou frází. Láska a pravda, jak pěkně to zní, ale kdo z nás podle toho žije? V době politického marasmu, kdy vyplouvají na povrch pokroucené charaktery nejen politiků, se dokážeme chovat jako „lidi“ pouze při smutné události, jako je tato. Na chvíli se nám otevře mysl a vědomí celku, že někdo jsme, že někam patříme, nám dává sílu, naději a víru. V tu chvíli jako bychom zahodili naše ega a žili opravdový život. Proč nás ale spojují jen úmrtí a mezinárodní hokejové zápasy? Smrt časem přebolí a euforie z vítězství pomine. Avšak láska a pravda jsou trvalé hodnoty, které přetrvávají napříč staletími. Vyžadují celé vědomí v každém probíhajícím okamžiku našich životů. Ale na to my bohužel nemáme čas.

foto: wikipedia.cz

Jan Furiš

Rád dělám rozhovory se zajímavými lidmi. Na mezinami.cz se starám o marketing a prodej inzerce.