- Rubrika

Do kina: Nový český film Zemský ráj to napohled

16.11.2009

Příspěvek filmařů k oslavám 20. výročí Sametové revoluce.

17. listopadu, přesně v den 20. výročí sametové revoluce, vstupuje do kin film režisérky Ireny Pavláskové „Zemský ráj to napohled. Snímek podle námětu a scénáře spisovatelky a scénáristky Terezy Boučkové zobrazuje období od konce 60. let do konce let 70. Počíná nadějeplným, v konečném důsledku však pro český a slovenský národ tragickým rokem 1968 a končí v kalných, bahnitých vodách hluboké vrcholné normalizace.

Jeho příběhem je osud disidentů, kteří se nesmířili se stavem věcí veřejných a postavili se proti tomu, co tenkrát reprezentovalo zlo. Je sondou do soukromého života statečných lidí, jejichž zdánlivě marný ( z tehdejšího pohledu ) boj za svobodu a důstojnost dnes obdivujeme.

I když jména jsou vymyšlená a sama scénáristka, která pochází z disidentské rodiny a režimem byla krutě postižena, se brání diváckému pohledu, který vidí za jednotlivými postavami konkrétní osobnosti českého boje za svobodu 70. a 80. let, je nepochybné, že děj je inspirován skutečnými osudy opravdových lidí, blízkých scenáristce. Lidí, se kterými se v dané době setkávala každý den, lidí, které milovala či aspoň měla ráda jako své nejbližší anebo alespoň blízké.

Režisérka Irena Pavlásková se narodila v roce 1960 ve Frýdku-Místku, vystudovala FAMU, obor dokumentární tvorba ještě v éře komunismu debutovala pozoruhodným filmem Čas sluhů, který je pokládán za jedno ze stěžejních děl české kinematografie po roce 1970, kdy skončila brutálním zásahem zlatá éra českého filmu. V 90. letech natočila ještě snímky Corpus delicti a Čas dluhů, který je pokračováním filmu Čas sluhů. Pak následovala desetiletá pauza, po které se vrátila rozporně přijatým snímkem Bestiář podle předlohy bulvárně proslulé spisovatelky Báry Nesvadbové. Zemský ráj to na pohled je tedy režisérčiným druhým dílem po oné desetileté pauze.

Tereza Boučková za svůj scénář k filmu dostala vysoké ocenění už v roce 2006, tedy dva roky před tím než padla první klapka filmu. Tehdy obdržela Cenu Sazky za nejlepší dosud nerealizovaný scénář.

Tato naše přední současná spisovatelka pochází z disidentské rodiny. Narodila se v roce 1957. Jejím otcem je významný český dramatik, prozaik a básník Pavel Kohout, který se stal v 70.letech jedním z čelných disidentů a představitelů Charty 77. Vzdor nespornému talentu a intelektu nemohla studovat vysokou školu a pracovala v podřadných profesích, např. jako uklízečka. Koncem 80. let adoptovala dva romské chlapce, protože režim jí jako disidentce neumožnil adopci „bílých“ dětí. Díky tomu se stala také výraznou aktivistkou v boji za práva Romů a proti rasismu. Byť po zkušenostech z dospívání a zatím ještě poměrně časné dospělosti obou adoptovaných synů její aktivismus poněkud opadl. Z jejích zkušeností jako adoptivní matky těží scénář k filmu Smradi režiséra Zdeňka Tyce ( 2002 ), za který získala Českého lva. Za svůj román Indiánský běh, jenž je jejím literárním debutem,  získala Cenu Jiřího Ortena.

Za kamerou filmu stál jeden z našich nejlepších současných kameramanů Diviš Marek,  který obdiv kritiky získal např. díky filmům Divoké včely, …a bude hůř, Nuda v Brně či Venkovský učitel.

Ve filmu se představí také mnozí současní přední herci jako např. Ondřej Vetchý, Vilma Cibulková, Igor Bareš, Barbora Seidlová, Jiří Dvořák a další.

Tato tvůrčí sestava je mimořádně nadějná a zdá se, že poskytuje šanci, že by mohl vzniknout skutečně kvalitní český film. Výsledek si můžeme přijít ověřit do kina.