- Rubrika

Chvilka Poezie

4.3.2008

3 básně jak uvést bych je měl? všude jsem se ptal však nikdo nevěděl…

Otázky pana Krkavce
Bloudíce tmou nevidím
Zrak mou mysl klame
Nekonečné hledání pravdy…
Jen pánu bohu závidím,
Že ví co se stane.

Život vyřeší vše za nás
Stačí jen tak plynout
Bude to tak provždy?
Koho nebaví už čas?
A čí je to vinou?

Zlomyslnost všedního dne
„Přijdu hned“, to říkávala často
Je studená jak led! A slova… jen laciné jsou gesto.

Já holubice slyšel
Jak létají si pod oblakem dýmu
Proradný cizinec mě předešel
A teď, topím se ve vlastním splínu.

Vyfukuji… Nasávám
Ten vzduch zkažený dehtem
Kouřím tu a nadávám
Nad zlomeným nehtem.

Psanec
Samota do duše promluvila mi znovu
Poznal jsem ji po hlase
To skřípění zubů, řinčení kovů
Absťák… už nejspíš bylo na čase.

Pod modřínem jenž opadl
Nechtěl se mnou zevlovat
Tam amok mě popadl
„Kdo schopen je mi naslouchat?“

„Nikdo, nemáš šanci!“
Říkali mi rodiče
Tak nemám ani buchty v ranci
Zkrátka, je to o ničem.

Jan Píša

V současné době jsem studentem ČVUT v Praze na fakultě informačních technologií. K mým koníčkům patří sport, psaní literatury, publicistických článků, fotografování, tvorba grafiky a webových stránek.