- Rubrika

„Sametová“ sekce 20 let svobody uvede Manželské etudy i filmy Istvána Szabó a Juliusze Machulského

12.5.2009

K letošnímu dvacátému výročí sametové revoluce z roku 1989 připravil karlovarský festival speciální programovou sekci 20 let svobody.

„Za těch dvacet let se běh času zrychlil, přicházejí nové události a pro mnohé z nás, kteří tu dobu prožili, se  tyto časy jeví velmi vzdálené,“ říká prezident festivalu Jiří Bartoška, který novou sekci vymyslel i proto, že pro několik generací, které se mezi tím narodily nebo vyrostly, je tato doba až neuvěřitelnou minulostí z filmů pro pamětníky. „Jsme přesvědčeni, že je záslužné a především potřebné si připomenout, že jednou z těch zásadních změn, které rok 1989 přinesl, byla svoboda vyjádřit svůj názor či tvořit podle svého talentu a schopností,“ objasňuje Bartoška záměr sekce.


_
20 let svobody chce přelomové události připomenout hned několika filmy vzniklými v posledních letech v bývalém východním bloku. „Snažili jsme se najít filmy, které by zachycovaly minulost i přítomnost občanů z těchto zemí se všemi klady i zápory,“ doplňuje Jiřího Bartošku umělecká ředitelka festivalu Eva Zaoralová. Pokud jde o Českou republiku, přímo se podle ní nabízel časosběrný dokument Heleny Třeštíkové z cyklu Manželské etudy, který je jediným českým zástupcem v sekci.

Je to díl Zuzana a Stanislav, který vyostřeně zaznamenává různé cesty, jimiž se život lidí žijících v éře nesvobody ubíral po sametové revoluci. „Zatímco muž v tomto filmu dokázal aktivně využívat možností, jaké mu přítomnost poskytuje, žena se spokojila s pasivním přístupem k životu,“ charakterizuje Zaoralová.

Režisérka filmu Helena Třeštíková mluví o úskalích natáčení za minulého režimu. „V době nesvobody měly některé výpovědi před kamerou úplně jinou hodnotu než dnes. Mezi filmaři a diváky v dobách nesvobody existovalo zvláštní spiklenectví a občas se podařilo nějaká „výbušná“ sdělení do filmu propašovat a diváci to dokázali náležitě ocenit. To byla veliká vítězství,“ vzpomíná, zároveň ale dodává. „Filmování tehdy bylo možná větší „vzrůšo“, ale já rozhodně preferuju dnešní svobodu.“


_
V sekci jsou zařazeny i filmy slovutných světových režisérů. Čtyřiapadesátiletý polský režisér Juliusz Machulski, v Česku oblíbený díky svým komediálním filmům Sexmise, Vabank či Kingsajz má v sekci svůj zatím poslední film Kolik váží trojský kůň? Zatímco ve slavné Sexmisi z roku 1984 zamířil do budoucnosti, v Kolik váží trojský kůň? se naopak vrací do 80. let. Film s fantaskními prvky vypráví o ženě, která dostane šanci ve svém mládí napravit dávné chyby a tak se ocitá zpátky v komunistickém Polsku 80. let.

„V nejnovějším filmu Julia Machulského je minulost a přítomnost nahlížena v komediálním klíči,“ říká Zaoralová, která jako příklad opačného, těžšího přístupu zmiňuje další film ze sekce, ruskou Babku, která se v roce 2003 utkala v hlavní soutěžní sekci MFF a jejíž hrdinka řeší problémy spíše „tragicky existenční“.

Živoucí klasik maďarské kinematografie István Szabó je pak v sekci zastoupen filmem Milá Emmo, drahá Bětko, v němž v roce 1992 vyprávěl tragický příběh dvou bývalých učitelek ruštiny, které si po převratu zkouší vydobýt původní společenský status i v nových poměrech. Film byl úspěšný na festivalech, z Berlína si odvezl cenu ekumenické poroty a stříbrného Medvěda, na evropských filmových cenách vyhrál cenu za nejlepší scénář.

Proslulost si pouhé tři roky od premiéry už získal i německý film Životy těch druhých, nositel Oscara z roku 2007 za nejlepší cizojazyčný film od režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka. Film bodoval i na cenách BAFTA a na Evropských filmových cenách. Líčí ponurý život důstojníka tajné policie Stasi, který skrze každodenní špiclování proniká do života objektu svého pozorování, divadelního dramatika Dreymana.