Na stolečku poskakuje zvonící budík. Líně se zvednete z postele a dojdete k oknu. Mezerou mezi žaluziemi nakouknete ven a spatříte záplavu sněhu. Vzdychnete a v kalendáři si ověříte skutečnost, že už týden by mělo být jaro.

Po dalším týdnu konečně začne bílá pokrývka tát. Nastává však problém – bydlíte u řeky a její zvednutá hladina Vám zaplavila zahradu. Vaše celoroční snaha o marné a nenáviděné zkrášlování domova doslova odnesla voda.

Druhý den zjistíte, že Vám vlhnou zdi ve sklepě. Beznadějně chodíte po domě s fénem a vysoušíte rohy místností. Tato činost je tak automatická, že si ani nevšimnete klesající hladiny řeky.

Teď tedy nastal čas jarního úklidu. Poručíte dětem, ať si uklidí svoje pokoje. Váš syn si otře rukávem monitor počítače a tím jeho práce končí. Vaše starší dcera vyhází ze skříně staré oblečené a příjde s tím, že potřebuje peníze na nové šaty. Vaše nejmladší dcerka začne jako jediná pečlivě uklízet. V půlce činnosti ji to však přestane bavit a Vy to za ni musíte dodělat.

V úterý konečně můžete vyrazit ven na procházku do přírody. Prvních několik kroků vykračujete vesele a s lehkostí. Po sto metrech blátivé cesty Vám úsměv mizí z tváře a vy se rozzlobení vracíte domů. Celý následující večer strávíte čištěním Vašich nových tenisek, které jste si dnešní procházkou definitivně zničila.

Ve středu venku svítí sluníčko, Vámi tak dlouho očekávané. Paprsky plné optimismu a energie vás určitě naladí do skvělé jarní nálady. Po chvíli však máte pichlavého sluníčka plné zuby a hledáte doma sluneční brýle.

Když se nakonec vyrovnáte i se sluncem, rozhodnete se vzít děti do parku. Sedíte na lavičce vedle jarem poblázněné mládeže. Při pohledu na ty děti bez občanského průkazu se Vám zvedá žaludek a říkáte si, co by na to tak řekli jejich rodiče. V tom Vás Vaše dítko vytrhne z transu, když Vám přinese ukázat svůj poklad. Usmějete se na něj a podíváte se do kyblíčku v jeho rukách. Přepadne Vás zděšení. Vaše dítě posbíralo nedopalky od cigaret a zbytky silvestrovské pyrotechniky. Proklejete jaro a odvedete dítě domů.

V pátek se probudíte záchvatem kašle. Cestou do práce nemůžete dýchat. Všude kolem se vznáší spousta pylu a zrovna Vy jste alergička. Zajdete si tedy koupit kapesníčky a kapky do očí.

V neděli večer si uvědomíte, že zítra bude velikonoční pondělí a Vy byste měla své dcerce obarvit pár vajíček. V duchu si říkáte, kdo mohl tradice Velikonoc vymyslet. Při ponoření každého vajíčka do chemikálií se cítíte jako masová vražedkyně budoucí generace drůbežě.

V pondělí ráno Vás manžel probudí šlehnutím pomlázkou přes zadek. Vyskočítě vyděšeně na nohy a křičíte, ať Vás přestane bít, že požádáte o rozvod kvůli domácímu násilí. Manžel na Vás nevěřícně hledí. Dojde Vám, že jsou Velikonoce a raději z trapné situace vycouváte.

V úterý chodíte po kanceláři sem a tam, protože si po včerejší nadílce nemůžete ani sednout. Nos máte zarudlý a oči natelké alergií. A k svačině vytáhnete z tašky své oběti v barevných rakvičkách. Jak milujete jaro…