Zvuk slunečních hodin je debutovým dílem autorky Hany Andronikove, která za něj získala také ocenění Literární cena Knižního klubu a Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Román je situován převážně do období druhé světové války, na kterou vzpomíná český emigrant Daniel Keppler, žijící v Kanadě, kde také potkává přítelkyni své matky, která se stala obětí nacistické ideologie a pro svůj židovský původ prošla několika pracovními i koncentračními tábory. Tato žena mu pak po letech otevírá pohled na osud jeho matky, o kterém po celý život neměl představu. Daniel také vypráví své zážitky ze života tehdy ještě kompletní rodiny v Indii, kam se rodiče i s malým chlapcem přestěhovali kvůli otcově zaměstnání ve firmě Baťa, který se jako architekt  zúčastnil budování nových fabrik i města Baťova gigantu v této zajímavé a zcela odlišné kultuře. Kniha je protkána jak jazykem tvrdé reality, tak humornými historkami a vzpomínkami očima malého Daniela. Celkově je román fikcí, která je ovšem brilantně založena na historických i zěměpisných faktech, což dává čtenáři možnost dozvědět se mnoho o tehdejší době, politické i hospodářké situaci Českoslovenka, ale také se seznámit s legendami indického náboženství a specifiky celé této velké země. Kniha je také zajímavá svým prolínáním příběhů vyprávěných ústy několika hlavních postav a tak otvírá náhled na daná témata z mnoha úhlů pohledů. Poslední vydání románu vyšlo v roce 2008 v Praze v nakladatelství Odeon. Všem zvídavým čtenářům ho vřele doporučuji.