Zabít bobra – tajúplné vzpomínky poznamenaného vojáka z Afgánistánu

Do rozpadlého domu na samotě v lesích přijíždí muž. Chová se záhadně a je jasné, že má něco za lubem. Prohledává okolí, na stromy kolem chaty rozmisťuje sledovací zařízení, vyrábí si terče, do kterých střílí, snaží se uržovat se v kondici a neustále přijímá hovory s rozkazy z vyšších míst. Moc toho nenamluví, a když něco pronese, je jasné, že jde o „ostrého hocha“. Tomu napovídá i výraz jeho tváře. Brzy je divákovi jasné, že muž je příslušníkem armády a plní zde nějaký tajný úkol.

Muž brzy vzbudí nechtěnou pozornost u místní dívky, která se občas schovává v onom rozpadlém domě před svým násilnickým otcem, který ji zneužívá. Ačkoliv se zdá, že voják, který odsunul veškerou svou lidskost do pozadí, na ni není zvědavý, si na její náklonost nestěžuje.

Jak příběh postupuje, dozvídáme se, že byl v Afgánistánu, v Iráku a na polských hranicích vyslýchal utečence. Právě uprchlice z Čečny, se kterou se v minulosti setkal, ho poznamenala a jeho ledové srdce roztálo.

Postupně, jak příběh plyne, divák začíná pochybovat, jestli se vše kolem tajné mise neodehrává pouze v hlavě válečného veterána, kterého poznamenala válka natolik, že není schopen rozlišit mezi světem doma a bojovým nasazením. Snímek diváky také mate ohledně vojákovy minulosti. Není jasné, zda vzpomíná na reálné události ze svého života, nebo pouze sní. Fikce a realita není ve filmu příliš rozlišena.

Na tiskové konferenci, která se konala po novinářské projekci, režisér tohoto snímku Zabít bobra (Zabić bobra) Jan Jakub Kolski řekl, že se hlavní protagonista připravoval na svou roli velice pečlivě. Spolupracovali s vojáky z polské speciální vojenské jednotky Grom. Představitel hlavního hrdiny se učil jako voják chovat, pohybovat, mluvit, uvažovat chladně a s rozvahou. Herec Eryk Lubos, hlavní představitel, uvedl, že ho překvapilo, jak byli vojáci z této jednotky otevření a přímí.

Tvůrci filmu také uvedli, že v Polsku nebyl snímek příliš dobře přijat, protože se jim příběh nezdál věrohodný. Po uvedení filmu se ale v novinách objevil případ vojáka z Afgánistánu, který se trochu podobal příběhu ve snímku, takže veřejnost byla otevřenější. Myslím si, že snímek Zabít bobra v katolickém Polsku nepatřil mezi oblíbené také kvůli četným syrovým erotickým scénám mezi hlavním hrdinou a mladinkou dívkou, které mohly mnohé šokovat. Tvůrci tímto filmovým počinem také naráží na problematiku návratu vojáků, kteří už nemohou být nikdy jako dřív, do své vlasti.

Tento film, patřící mezi soutěžní snímky, měl zde v Karlových Varech mezinárodní premiéru. V této kategorii je jedním z mála akčních filmů. Děj opravdu udržuje diváka v napětí a navíc ho nechává v nejistotě. Narozdíl od jiných, ne tak složitých příběhů.