Recenze: Barbara

Příběh filmu Barbara se odehrává v roce 1980 v NDR. Lékařka Barbara se musí přestěhovat z Berlína do malé vesnice, jelikož požádala o emigraci. Začne pracovat v místní nemocnici s velkou důsledností a odhodlaností dělat alespoň svou práci dobře, když už nemůže být šťastná. Ke kolegům i lidem z vesnice se chová odtažitě. Ví, že ji sledují a brzy se to potvrdí. Zdá se, že Barbara nežije, pouze přežívá. Ve skutečnosti čeká na něco velkého, co by mělo co nevidět přijít.

Drama německého režiséra Christiana Petzolda, který byl letos v Berlinale oceněn jako nejlepší režisér, bylo uvedeno v Karlových Varech na mezinárodním filmovém festivalu v sekci Horizonty.

Snímek je prostoupen atmosférou zoufalého čekání, které doplňje táhlá hudba, minimum dialogů a strnulost tváře Barbary. Její představitelka Nina Hoss předvedla vynikající výkon. Vidět zde můžeme také známého německého herce Ronalda Zahrfelda, který měl hlavní mužskou roli ve snímku Neviditelná, jenž se objevil minulý rok v mezi soutěžními snímky zde na mezinárodním filmovém festivalu. Mínusem filmu je podle mého mínění absence nějaké zápletky. Chybí zde děj. Také závěr je předvídatelný už po čtvrt hodině filmu, takže diváka ničím nepřekvapí.

Příběh je velice pěkně zpracován. Ačkoliv film patří k natočeným letos, vypadá to, že nejenže vypráví o době osmdesátých let, ale také byl v té době natočen.

Tento snímek mi výrazně připomíná filmový počin Osmdesát dopisů, který byl v Karlových Varech uveden loni, českého režiséra Václava Kadrnky.

Režie: Christian Petzold

Scénář: Christian Petzold

Kamera: Hans Fromm

Hudba: Stefan Will

Hrají: Nina Hoss, Ronald Zehrfeld, Jasna Fritzi Bauer, Mark Waschke, Rainer Bock

Produkce: Florian Koerner von Gustorf, Michael Weber

Výroba: Schramm Film Koerner & Weber

Foto: kviff.com