Thursday 8.12.2016

Žena jako druh? Divák může zůstat jenom krok od toho stát se antifeministou

Autor článku:

|

29.4.2015

|

Rubrika:  

Divadlo
Žena jako druh? Divák může zůstat jenom krok od toho stát se antifeministou

Žena jako druh není komedie k popukání, ale hra, při jejímž sledování se divák zasměje. Na prknech první jihočeské scény se v tuzemské premiéře představuje jedno z děl australské dramatičky, scénáristky a románové autorky Joanny Murray-Smithové. Roku 2009 se ocitlo v trojici nominovaných na prestižní cenu Olivier Award (společně s Bohem masakru od Yasminy Rezy a Tlustým prasetem Neila La Buta).

Poslední činoherní titul uváděný na historickém podiu Jihočeského divadla v letošní sezoně se zaobírá ženskými tématy (co chtějí ženy a co chtějí od mužů, co chtějí muži od žen) i mocí slova a zodpovědností těch, kteří slovem vládnou. Potvrzuje, že slovo má velkou sílu. Hlavní hrdinka Margot Masonová (Bibiana Šimonová) je obratná spisovatelka, pro niž se slovo – ve správnou chvíli provokující – stalo znamenitým byznysem.

Její knihy se proměnily v bestsellery i díky zvoleným titulům, jako Naprostá bezvýznamnost mužské sexuality, Oškliví podvádějící parchanti, Láska a jiná sprostá slova, Za vším hledej postel nebo „vaginové řadě“ počínaje Rozumnou a konče Islámskou vaginou. Získá slávu a jmění, žije v luxusu. Dočká se ale rovněž negativních reakcí na své postoje vyjadřované tištěnou i mluvenou formou.

zzzzzenajakodruh2

Spisovatelka Margot Masonová (Bibiana Šimonová) je spoutaná ve svém bytě, dcera Tess (Dana Verzichová) chce zlikvidovat vetřelkyni Molly Riversovou (Teresa Branna), ale v akci jí zabrání překvapivý obsah rozhovoru.

Přijde s ní účtovat bývalá studentka Molly Riversová (Teresa Branna), jejíž matka se stala obětí myšlenek převzatých z autorčiných knih a také ona sama platila za to, čemu uvěřila při četbě. Chce jen omluvu, ale v kabelce má revolver a začne střílet. Objeví se spisovatelčina dcera Tess (Dana Verzichová), kterou vyčerpává starost o děti, navzdory matce však odmítá feminismus. Do děje vstoupí Tellin milující manžel Bryan (Jan Kaštovský), macho taxikář Frank (Tomáš Drápela) i nakladatel Theo Reynolds (Jiří Untermüller).

Dramatická předloha vychází ze skutečné události, do níž se dostala australská spisovatelka, novinářka a feministka Germaine Greere. Hra si dělá svým způsobem legraci z lidských vztahů a každodenního života, který se vzdaluje knižním návodům a vysněným představám. Měla premiéru v Londýně roku 2008 (Vaudeville Theatre), posléze se hrála v Los Angeles (Geffen Playhouse).

zzzzzenajakodruh3

Prosvětlenou scénu (autorem je Pavel Krejčí) postupně zaplňují také muži. Objevuje se Tessin manžel Bryan (Jan Kaštovský, vzadu), macho taxikář Frank (Tomáš Drápela, vlevo) a nakladatel Theo Reynolds (Jiří Untermüller).

Charles Isherwood z New York Times napsal: „Žena jako druh není hra antifeministická. Ale ženy jsou zde vylíčené tak různorodě bombastické, pošetilé, posedlé samy sebou, přemrštěně kritické, plné sexuálních obsesí nebo jednoduše šílené, že vás to dostane krok od toho stát se antifeministou.“ Shovívavě se vyjádřil nestranný pozorovatel a vtipný glosátor František Řihout, dramaturg opery Jihočeského divadla: „Je to taková milá pastelová záležitost, u níž bych rád popíjel dvojku vína.“

V režii šéfky činohry Jany Kališové a pod dramaturgickým vedením Olgy Šubrtové dostává velkou hereckou příležitost Bibiana Šimonová (předtím účinkovala v inscenacích Yerma, Blackout, Advent, Soudné sestry, Oidipús), která coby jemná a křehká žena musí ve své roli hledat odlišnou tělesnost pro poněkud drsnou postavu, navíc větší část večera uvězněnou v poutech. „Poctivě jsem pracovala na vytvoření rovnováhy mezi dávkou komičnosti, věrohodnosti a opravdovosti,“ ohlédla se herečka za obdobím zkoušek.

Autor textu Ladislav Lhota, foto Petr Neubert





Autor článku

Ladislav Lhota

Jsem volný novinář, zaměřuji se na sport, kulturu, publicistiku.