Finanční pomoc studentům VŠ má fungovat již od září příštího roku

PRAHA – Ministerstvo školství ve druhé polovině listopadu předložilo vládě návrh školské reformy, jejíž součástí bude i zákon o finanční pomoci studentům. Ministerstvo však tvorbu návrhu nekonzultovalo ani se zástupci vysokých škol, ani se studenty. Ti mají možnost vyjádřit se poprvé až v rámci vnějšího připomínkového řízení.

 Když po čase vydalo ministerstvo školství návrh, jak by měla vypadat reforma vysokého školství, ozvala se negativní kritika nejen od samotných studentů, ale také od Rady vysokých škol nebo České konference rektorů. Zavedení školného jako takového nedávno podpořil i Václav Klaus, který se nechal slyšet, že pokud by studenti za vysokou školu neplatili, chovali by se jako parazité. „Vysoká škola je něco, čím každý z vás výrazným způsobem zvyšuje svůj lidský kapitál, svoji uplatnitelnost ve společnosti, uplatnitelnost v osobním životě. Je to vaše osobní investice do vás samotných, a tak myslím, že má být také vámi samotnými financována,“ vzkázal prezident studentům.

Co je nového

Reforma vysokého školství se skládá ze zákonu o vysokých školách a zákonu o finanční pomoci studentům. Zákon o vysokých školách by měl upravovat školné na jednotlivých školách podle toho, které obory by stát chtěl podpořit. Tentokrát by se nemělo financování škol lišit na základě počtu studentů, ale na základě jejich kvalit, jako například podle vědeckých výsledků školy nebo dle uplatnitelnosti absolventů. Tato otázka už částečně řešena je. Pro rok 2012 se financování rozděluje podle počtu studentů jen z 80% a podle takzvaného ukazatele kvality z 20%.

Návrh zákona počítá s tím, že by školné na veřejných vysokých školách nemělo převýšit 10 000 korun za semestr. Podmínkou je však dodržení standardní doby studia, což je 3 roky pro bakalářské obory a 2 roky pro obory magisterské. Školné by se nemělo měnit za předpokladu řádného nepřerušeného studia. Rada vysokých škol se ostře ohradila proti školnému s názorem, že ho studenti nebudou schopni splácet. To potvrzuje i Alexander Míka, student ČVUT: „Na školné bych si určitě vzal půjčku, ale otázkou je, zda bych ji byl schopný po nástupu do zaměstnání splácet, protože málokterý student nastoupí hned po škole na dobře placené místo.“

Školné má klady i zápory

Ne všichni studenti školné na veřejných vysokých školách odmítají. Tomáš Durčák, student medicíny na olomoucké Univerzitě Palackého, vidí pozitivum školného zejména v příležitosti zisku většího množství finančních prostředků pro školy. Ve skutečnosti ale určí až zákon, zda bude použití peněz vybraných na školném omezeno. Linda Čtvrtečková, studentka Vyšší odborné školy publicistiky si myslí, že by v závislosti na školném narostla motivace studujících.

I prezident studentské unie ČVUT by školné akceptoval za určitých okolností: „Obecně jsem pro zavedení školného, nicméně toto musí být podpořeno ideálně bezúročnou půjčkou od státu a možností čerpat stipendia, které ke studiu motivují. Hlavním důvodem proč jsem pro zavedení je právě zkvalitnění výuku, respektive očekávání zkvalitnění výuky na ČVUT, “ řekl Tomáš Zloch, prezident studentské unie ČVUT.

Ke školnému se také vyjádřil ředitel gymnázia v Ostravě Marek Šimoňák: „Už nyní se studenti často rozhodují pro obor podle „výnosnosti“ povolání. Studenti po zavedení školného nebudou mít zájem studovat obory, kde ani po letech praxe nedosáhnou na průměrný plat, ale současně budou muset splácet své předchozí studium, takže se pro ně vysoká škola finančně nevyplácí.“

Rektor ČVUT Václav Havlíček na dotaz ohledně jeho stanoviska v problematice školného uvedl: „Zavedení školného by mohlo být pro rozvoj vysokého školství pozitivní za předpokladu, že školné nebude záplatou díry státního rozpočtu, ale byly by to prostředky, které by snížily dlouhodobou podfinancovanost českého vysokého školství. Dalším předpokladem je, že by byl systém nastaven tak, aby nejlepší nebo průměrní studenti dostali vráceno celé školné ve formě prospěchového stipendia.“

V rámci zákona se také se slučováním některých vysokých škol. K akvizici by mohlo dojít například mezi Ostravskou univerzitou a Vysokou školou Báňskou. V minulosti se hovořilo také o případném sloučení pražského ČVUT a Vysoké Školy Chemicko-Technologické.

Finanční pomoc má fungovat již příští rok

Zbylé záležitosti, týkající se školného a podmínek jeho splácení, má určovat zákon o finanční pomoci studentů.  Finanční pomoc při studiu má zabránit tomu, aby školné představovalo socioekonomickou bariéru v přístupu ke studiu. Studenti, kteří by získali studentské půjčky, by je měli začít splácet po ukončení školy ve chvíli, kdy student dosáhne příjmu, který je vyšší, nebo se rovná dvojnásobku minimální mzdy, což je 16 000 korun. Výjimka nastává v případě mateřské dovolené.

Finanční pomoc má být rozpočtově neutrální a fungovat má již od září 2012. Pomoc se však nebude vztahovat na všechny studující, kteří budou studovat podle zákona o vysokých školách, bude totiž předpokládat již výše zmíněný rychlý průchod studiem. Student, žádající o finanční pomoc by měl tedy nárok na podporu v rámci jednoho tříletého bakalářského studia a jednoho dvouletého magisterského studia. Na další vzdělávání se již podpora nevztahuje.

Na ministerstvo se snesly stížnosti

„Neměli jsme možnost dozvědět se včas, co bude obsahem návrhu zákona o finanční pomoci studentům, protože jsme ho před finálním odesláním vládě neměli k dispozici.  Vysokoškolské reprezentace o něm nejednaly, nikdy ho nedostali k připomínkování, nikdy do něj neměli možnost zasahovat.“, uvedla mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Heda Čepelová. Akademici se obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání.

Ministerstvo školství při tvorbě návrhu nespolupracovalo ani s největšími Českými univerzitami. „Návrh zákona o finanční podpoře studentům jsme ve finální podobě dostali až v okamžiku, kdy byl posílán do vlády.“ Řekl rektor ČVUT Václav Havlíček.

Na neochotu spolupráce ministerstva školství si koncem prosince stěžovala i Česká konference rektorů. Zástupcům vadilo, že věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům získali poprvé až v rámci vnějšího připomínkového řízení, čímž podle ČKR došlo k nedodržení zákona. „Předložené velmi stručné znění obsahuje v mnoha pasážích varianty, z nichž nevyplývají srozumitelně cíle předkladatele. ČKR se tudíž k návrhu může vyjádřit pouze obecně,“ uvedl předseda České konference rektorů Václav Hampl. Za zásadní nedostatek návrhu považuje nedostatečný popis dopadů na státní rozpočet, z čehož plynou obavy o objem zákonného příspěvku veřejným vysokým školám.

Rada vysokých škol návrh kritizuje pro jeho stručnost a nízkou formální úroveň. Akademické senáty Univerzity Karlovy považují předložený návrh za nepřijatelný a pro vysoké školství nebezpečný. Ministr školství se těmto tvrzením brání s tím, že „Věcný záměr zákona má popisovat základní principy, nikoli detaily,“ dále uvádí, že součástí 90 stránkového dokumentu jsou přílohy a povinné součásti věcného záměru. Nejvhodnější varianta je podle ministerstva popsána zhruba na 8 stranách.