Ale jak to vypadá se zámkem nyní? K tomu, abychom pochopili přítomnost, musíme se trochu ponořit do historie. Zeptali jsme se na pár otázek Kristýny Svobodové, průvodkyně ze státního zámku Hluboká nad Vltavou.

O kolik let zpátky se musíme vrátit, abychom na chodbách zámku potkali příslušníky rodu Schwarzenbergů?

Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf Schwarzenberg emigroval před nacisty do zahraničí. 8. května 1945 byla zavedena nad schwarzenberským majetkem národní správa a později byl zámek zestátněn. O zámek rod definitivně přišel zákonem neformálně nazývaným Lex Schwarzenberg v roce 1947.

Můžete nám tento zákon více přiblížit?

K tomu, abychom mohli mluvit o Lex Schwarzenberg, si  musíme uvědomit tehdejší situaci. Mám na mysli poválečnou situaci u nás. Počatou v nadšených májových revolučních dnech r. 1945 a končící nástupem nového totalitního režimu v únoru 1948. Český a slovenský lid ve své velké části uvěřil KSČ a její propagandě, stejně tak věřil slovanskému bratru SSSR a velkému Stalinovi. Dr.Adolfa Schwarzenberga, který pro své vlastenectví a zásadní protikomunistické postoje (a také nebo hlavně) i pro svůj majetek, se stal spolu s Janem Baťou jedním z prvních obětí komunistické represe. Nešlo však jen o jejich tragédii osobní, ale šlo především o tragedii českých demokratických politických elit, které oba obětovaly v domnění, že tím něco uhrají proti komunistům. Neuhrály nic a za pár měsíců prohrály všechno, i samy sebe.

V případě restituce by připadla Hluboká Karlu VII. Schwarzenbergovi, bývalému ministru zahraničí?

To nikoliv. Karel VII. totiž pochází z orlické větve Schwarzenbergů. Na rozdíl od něj, druhý restituent Alžběta Pezoldová není tak známou osobností, do veřejného dění v ČR nezasahuje, věnuje se rodině a správě části rodového majetku v Rakousku, Anglii a Zimbabwe. Jako jediný ze Schwarzenbergů usiluje o vrácení rodového majetku hlubocké větve a o naplnění odkazu Dr. Jindřicha Schwarzenberga a Dr. Adolfa Schwarzenberga.