Snad úplně každý musel aspoň jednou v životě slyšet o bermudském trojúhelníku. Nebo se mu také říká ďáblův trojúhelník, místo plné záhad a neuvěřitelných událostí. Jedná se o oblast ležící mezi Miami na Floridě, Portorikem a Bermudami na hranici Mexického zálivu a západního Atlantiku. Spojením těchto míst získáme téměř rovnostranný trojúhelník o rozloze okolo 1 130 000 km² (někteří tuto oblast rozšiřují až na 4 mil. km², pak ale netvoří rovnostranný trojúhelník). Je to místo, kde se ztratilo už přes tisíce lodí, letadel (mnohé beze stopy) a o život přišlo obrovské množství lidí. Už Kryštof Kolumbus se zmiňuje ve svém lodním deníku o neobvykle špatném počasí a záhadném světle na obloze. Hurikány, prudké bouře a rozbouřené moře vás mohou v tomto území zaskočit v několika minutách. Legendy vypráví o obrovitých mořských příšerách, vesmírných časových anomáliích, nefungujících kompasech, vodních vírech a rozestupujícím se moři.

Jaká je, ale pravda? Opravdu tu působí nějaké nadzemské síly, které si nedokážeme vysvětlit nebo to je pouze souhra náhod? Zatím tato otázka zůstává sporná, protože něco se už vysvětlit dokázalo a jiné události nikoliv. Jisté odpovědi se můžete dočíst v knihách Richarda Winera, které se staly bestsellery. Sám autor je velký badatel a odborník na Bermudský trojúhelník.

Asi největší a nejvíce řešenou záhadou je let č. 19. Tato událost se stala 5. prosince 1945, tedy pár týdnů po skončení války, kdy 5 amerických bombardérů (avengerů, označené FT-28) odstartovaly ze své základy ve Fort Lauderdale na cvičnou misi a po několika hodinách nevysvětlitelně zmizeli. Velitelem letky byl zkušený pilot Charles Tailor. Který po svržení cvičných bomb na ostrově Hens and chickens schoals ohlásil základně rádiem podivné chování palubních kompasů a zhoršenou viditelnost. Byla vyřčena domněnka , že velitel Tailor trpěl v té chvíli prostorovou dezorientací a proto nedbal rady dispečinku (službu měl zrovna radista 2. třídy Melvin Baker) a letěl na vlastní pěst. Velkou rychlostí se oddalovali od základny a komunikace už nebyla možná. Když letce došlo palivo, tak neměli na výběr a museli nouzově přistát na mořské hladině. Byla okamžitě zahájena pátrací akce leteckých i námořních sil, ale po pouhých 27 minutách se ztratilo záchranné letadlo s tříčlennou posádkou, což jen vyvolalo další otázky. Další pátrání nepřinesla žádný užitek. Až v roce 1991, lovec pokladů, Graham Hopkins  objevil v moři 5 avengerů, které leželi blízko od sebe. Po prozkoumání se zjistilo, že to nejsou bombardéry z letu č. 19 ale jiné. Čtyři z nich označené, jako FT-23 a jeden FT-87. Kde se tam ty letadla vzala? Proč se o ně nikdo nezajímal? A kde jsou letadla z letu č. 19 a záchranné letadlo, které se je vydalo hledat? To jsou otázky, na jejichž odpovědi si musíme asi ještě počkat.

To je pouze jen jedna z velmi rozebíraných záhad. Jako další je například zmizení posádky plachetnice Mary Celeste z roku 1872, kdy měsíc po vyplutí byla nalezena plachetnice mezi Azorským souostrovím a Portugalskem zcela bez posádky, ale plně schopná plavby. Další záhada je zmizení lodi Cyclops z roku 1918, kdy beze stopy zmizela i s 309 členy posádky.  A existují další a další nespočetné případy, kdy lodě beze stopy mizí, aniž by někdo zaznamenal rádiem jejich volání o pomoc.

Vysvětlení těchto zmizení je spousta. Vědci a skeptici připisují těmto událostem přirozené příčiny. Jiní uvádějí poněkud spekulativní vysvětlení, jako jsou únosy UFO, existence oken do časoprostorové dimenze nebo působení energetických zařízení po zaniklé vyspělé civilizaci v Atlantidě.

Jaká je skutečně pravda? Je snad některá z těchto teorií možná? Je na Zemi takové místo, kde fyzika neplatí a fikce se stává realitou?