Friday 30.9.2016

Osamělé večery Dory N. jsou úžasné, děsivé, dobrodružné, zvláštní. Pro herečku i diváky

Autor článku:

|

27.3.2015

|

Rubrika:  

Divadlo
Osamělé večery Dory N. jsou úžasné, děsivé, dobrodružné, zvláštní. Pro herečku i diváky

Studiová scéna Na Půdě v nedávno dokončené přístavbě historické budovy Jihočeského divadla nabídla publiku za krátký čas druhou činoherní inscenaci. Dramaturgický plán dodatečně vyplnilo monodrama Osamělé večery Dory N. (premiéra 13. března 2015), které pozvedá mlhu nad těžce životem zkoušenou dcerou Boženy Němcové a leccos – ne vždy lichotivého – odhalí také ze soukromí národem uctívané ženy.

Theodora Wilhelma Rozálie Němcová je jediným dívčím potomkem slavné spisovatelky. Prvních dvacet let svého bytí spojuje s matkou. Pečuje o ni do její smrti. Přežije všechny tři své bratry a ponechá si truhlu s korespondencí, která ukrývá spoustu detailů, mnohdy intimních, z pozemské pouti české literátky. Půl století od matčina skonu si okolnosti vyžádají otevřít alespoň některé ze šesti stovek dopisů. Dora se v osamělém večeru nad blednoucími řádky vyrovnává s minulostí.

Osud si s ní pohrál ne zrovna přátelsky. Odmalička je samotářská, plachá, stydlivá, nemá talent a její obličej zůstane zohyzděný po tuberkulóze mízních uzlin. V dětství sleduje matčiny vzestupy i pády. Vnímá její odpor vůči některým rysům tehdejší společnosti, který se projevuje například střídáním milenců. Absolvuje s ní častá stěhování po nevlídných bytech, kde marně zkoušejí odstranit plíseň. Vyrůstá na chudé stravě a pozná, co je hlad. Nakonec se Dora stane ošetřovatelkou Boženy sužované nemocí.

Spisovatelčinu dceru navždy poznamenají traumata z mládí. Po boku zakladatelky novodobé české prózy se pohybovala jako někdo nepatřičný a nemilovaný. Protrpěla si divoké hádky svých rodičů a nenajde cestu k mužům, byť se stane svobodnou matkou. Musí však odložit své dítě k adopci. I po létech se vyhýbá vzpomínkám, nechodí odhalovat pamětní desky.

zzzzdorab

Herečku Jaroslavu Červenkovou, režisérku Janu Kališovou a dramatičku Milenu Štráfeldovou spojuje dobrý pocit z toho, že mohou divákům přiblížit osobnost Boženy Němcové a její dcery Dory.

Z pozice učitelky postupně stabilizuje Dora svoji hmotnou situaci a pořídí si vilu v Jičíně, kde stráví podzim života. Do jedné místnosti v jejím obydlí situuje autorka Milena Štráfeldová monodramatický příběh, ve kterém sedmdesátiletá Dora jednoho večera roku 1912 (Božena Němcová zemřela roku 1862) jde najisto do zaprášené truhly pro tři desítky dopisů, nad jejichž pročítáním uvolňuje své emoce, pohádá se s matkou (zároveň přitom nakrouhá hlávku zelí), aby konečně našla vnitřní usmíření.

Absolventka Karlovy univerzity Milena Štráfeldová pracuje v zahraničním vysílání Českého rozhlasu. Píše povídky a fejetony, v Mladé frontě jí vyšel historický román Guláš pro Masaryka. Při práci na rozhlasovém dokumentu ke 150. výročí úmrtí Boženy Němcové ji zaujal málo známý osud Dory Němcové a dala vzniknout Osamělým večerům Dory N. „Měla jsem pocit, že této nešťastné bytosti něco dlužíme,“ vysvětluje autorka své pohnutky k napsání hry, která měla roku 2012 premiéru v pražském Divadle Pod Palmovkou.

Za výkon v rozhlasové úpravě Dory N. získala herečka Taťána Medvecká historicky první Rozhlasovou Thalii. Jihočeské divadlo přináší Doru pod režijním vedením Jany Kališové v dramaturgické spolupráci s Olgou Šubrtovou. „Chtěli jsme využít novou studiovou scénu, kde se mohou dělat ne úplně tradiční věci, také připomenout 195 let od narození Boženy Němcové a hlavně dát výraznou hereckou příležitost Jaroslavě Červenkové, která je členkou souboru více než pětatřicet let,“ říká Jana Kališová.

Ač poprvé v kariéře čelí úskalím monodramatu, zvládá představitelka Dory bravurně své sólo trvající hodinu a čtvrt. Divák odchází s pocitem, že sledoval skutečnou dceru B. N. a vyslechl její zpověď. „V počátku zkoušení jsem Boženu hluboce nenáviděla, ale našli jsme o ní i pěkné věci a už jsem s ní smířená. Za Doru musím říct, že k matce chovám určitý odstup. Úplně ji nemiluju, ale vážím si jí,“ svěřuje se Jaroslava Červenková. „Je to úžasné i děsivé. Dobrodružné a zvláštní,“ přidává své dojmy z osamělého pobytu na jevišti.

Text Ladislav Lhota, foto autor a Michal Siroň





Autor článku

Ladislav Lhota

Jsem volný novinář, zaměřuji se na sport, kulturu, publicistiku.