- Rubrika52. MFF KV

Kůň člověku dává křídla aneb Poetické drama Kentaur

5.7.2017

Nikdo neví, jak se jmenuje, ale v místní vesnici mu říkají Kentaur. Postarší muž žije dvojí život. Přes den je vzorný otec a mažel. Vyčítat by se mu dalo jen nezávazné povídání se sympatickou paní z trhu. Přes noc se z Kentaura stává zloděj koní. Závodní koně místních boháčů pouští na svobodu a divoce na nespoutaných zvířatech projezdí celou noc. Protože se koně většinou najdou, nikdo se podivnými ztrátami moc nezabývá. Podezření padá ale na jiného zloděje koní Sadyra, který chce očistit své jméno. S místními boháči Karabajem a Turdu nastraží past.

Dobrák Kentaur, který by ani mouše neublížil, se musí vypořádat s hloupostí a hrubostí lidí z vesnice. Díky jeho vášni se dozvídáme o mýtech, které si vypráví tamní obyvatelstvo, jehož předci byli kočovníci. Přezdívali jim Kentauři. Hlavní hrdina Kentaur je přímo jejich potomek z jezdecké rodiny, má koně v krvi a nemůže si pomoct, aby zotročeným zvířatům nepomohl. Vžyť jak říká: „Kůň dává člověku křídla.“ Jenže lidé se od té doby změnili.

Melancholický snímek je plný poetiky. Ušlechtilé Kentaurovy motivy, jeho povahu a oddanost krásným a divokým koním provází teskná výrazná hudba, záběry do monumentální krajiny a vlající hříva ve větru.

Snímek nakousává spoustu témat. Zakořeněné zlo či zloba v lidech dokáže všechno zničit. Laskavostí se proti němu nedá bojovat. Pokrytečtí místní muslimští věřící chtějí Kentaura napravit a do všeho „kecat“. Jak říká jeden z vesničanů: „Víra má člověka očišťovat, ne lidem vymývat mozky.“ Jenomže masa křičících lidí jedince umlčí.

Něžný a smutný snímek Kentaur není žádné velkolepé drama, ale přesto film Aktana Aryma Kubata zanechá v divákovi spoustu pocitů.

Kyrgystánsko-francouzsko-nizozemsko-německo-japonský film byl uveden na 52. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v sekci Jiný pohled.

Foto: kviff.com

Sdílet
Podobné články