Friday 26.8.2016

Diváci se rádi dojmou. Opereta Země úsměvů je k tomu jako stvořená

Autor článku:

|

20.10.2015

|

Rubrika:  

Divadlo
Diváci se rádi dojmou. Opereta Země úsměvů je k tomu jako stvořená

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích uvedlo v říjnové premiéře romantickou a výpravnou operetu Země úsměvů, kterou autor Franz Lehár považoval za svoji nejlepší. Diváckou oblíbenost díla pojednávajícího na pozadí lásky rozchodné o střetu západní a východní kultury dokazuje v pořadí již čtvrté nastudování na půdě hlavní jihočeské scény. Nejbližší reprízy budou 9. a 14. listopadu.

Příběh o vztahu mezi dcerou rakouského polního maršálka a čínským princem, který nekončí obvyklým happy endem, ale dramatickým rozchodem, se odehrává zčásti ve Vídni a především u čínského císařského dvora na počátku 20. století. Nepopisuje skutečné historické události, oživuje však některé postavy, o nichž se dočítáme v literatuře faktu, byť třeba pod jinými jmény.

Princ Su-Čong při návštěvě hlavního města habsburské monarchie pozná krásnou Lízu, která odmítne dragounského poručíka a vydá se na dlouhou cestu do Číny, kde chce žít po boku následníka císařského trůnu. Zamilovanost však náhle mizí, když Rakušanka zjišťuje, že nezůstane jedinou zákonitou manželkou hlavního hrdiny. Vznikne spor a mladý pár stojí před tvrdou konfrontací dvou zcela odlišných kultur.

zzzzemeusmevu2

Dragounský poručík Gustav von Pottenstein (Aleš Voráček) se dvoří sestře čínského prince Mi-Tchu-sien (Iva Hošpesová).

Čínské zvyklosti odsoudí Lízu do vyhnanství, ale princ nakonec svolí k jejímu návratu do Evropy. Pochopí starou moudrost, která praví: Pták může milovat rybu, ale kde budou mít domov? „V našem podání je název Země úsměvů trošku zavádějící. Není to moc úsměvné, spíše romantické drama plné nářku a pláče o setkání dvou civilizací. O tom, že kulturní a náboženské rozdíly neumožní lidem zůstat spolu,“ vysvětluje režisérka Dagmar Hubková hostující pošesté v Jihočeském divadle.

Publikem milovaná Lehárova opereta vznikla přepracováním staršího kusu Žlutá kazajka z roku 1923. Uvedení s titulkem Země úsměvů se dočkala v Berlíně o šest let později. „Tehdy zastupovala onu show, která se rodila v Americe a po 2. světové válce našla své místo také v Evropě. Chápeme ji jako muzikál. Aktuálně nastudované dílo ale vlastně není opereta, ani opera, je to Lehár. Tento hezký bonmot se používal již za skladatelova života a je velmi pravdivý,“ připomíná dramaturg František Řihout.

Hudebního nastudování se ujal Jan Bubák. Jde o jeho první premiéru v Jihočeském divadle. Zároveň při představení diriguje divadelní orchestr. „Země úsměvů má zajímavý hudební rozvrh a oplývá nostalgií. Již vstupní Lízino pěvecké číslo je psané ve zcela tradičním rakouském valčíkovém stylu. Vyjadřuje melancholickou touhu vrátit se do časů staré dobré monarchie. Zároveň se objevují prvky z východu, velmi moderní v tehdejších operách a operetách, a dochází ke spojování naprosto rozdílných složek,“ říká Bubák.

zzzzemeusmevu3

Slavnostní příchod císařovny doprovázejí tanečníci a tradiční čínské masky.

Díky scéně Jaroslava Milfajta a kostýmům Tomáše Kypty skýtá inscenace výpravnou podívanou, za jejíž vrchol se dá označit féerie Slavnost žluté kazajky. Jeviště se zaplní čínskými vojenskými šaržemi, mnichy, náboženskými modely. Nad nimi ční v plné nádheře sama císařovna. K operetě rovněž patří balet a ten se objevuje v choreografii Bély Kéri Nagye. Doplňují ho děti z baletní školy pod vedením Sergeje Škalikova a dětský pěvecký sbor Canzonetta.

Diváky zaručeně nadchne prvotřídní pěvecké obsazení v čele s Olgou Bezačinskou, která je finalistkou prestižní rakouské soutěže Belvedere a laureátkou Mezinárodní pěvecké soutěže Franze Lehára v jeho rodném Komárně. V Jihočeském divadle vystupuje poprvé a v hlavní ženské roli Lízy alternuje s Gabrielou Kopperovou z libereckého Divadla F. X. Šaldy. O hlavní mužskou tenorovou úlohu se dělí častý host JčD Josef Moravec a sólista opery ND Martin Šrejma, oba velmi charismatičtí umělci.

Autor textu Ladislav Lhota, foto Ján Honza

 





Autor článku

Ladislav Lhota

Jsem volný novinář, zaměřuji se na sport, kulturu, publicistiku.