Film Chico a Rita, který byl nominován na Oscara a doporučován je nejen pro své specifické animované provedení, ale také pro výborný jazzový a latinskoamerický hudební doprovod.

V Praze se brány festivalu La pelíkula otevřou 14. února hororem Vetřelci a filmový program bude ukončen projekcí snímku Dny moci 19. února. Festival by měl podle organizátorů přinést výběr toho nejlepšího ze španělské filmové produkce posledních dvou let. Promítány budou různé žánry: fantasy, horor, absurdní komedie, sociální dramata i psychologicky laděné filmy. La pelíkula nabídne i animovaný film Chico a Rita, který byl nominován na Oscara.

„Promítnuto bude celkem 22 snímků, což je dosavadní rekord festivalu. Současná bouřlivá společenská a ekonomická situace Španělska se začíná čím dál častěji odrážet na tématech filmů,“ popisuje dramaturg festivalu David Čeněk, který osobně všechny filmy festivalu vybral.

Kompletní program festivalu najdete na jeho oficiálních stránkách www.lapelicula.cz, kde jsou zároveň v prodeji i vstupenky v jednotné ceně 100 Kč. Lze je však zakoupit i v prostorách kin. Festival se 20. února přesune do brněnského kina Art, kde potrvá až do 26. 2.

Tomáš Kabát

Filmem provádí čtené zápisky deníku, který si začal psát otec hlavního protagonisty – Honzy – ve chvíli, kdy se mu syn narodil. V první části filmu líčí život této pomalu rozšiřující se rodinky na pozadí totality. Všední starosti i výchova je zaznamenána na černobílý materiál, doplněný fotografiemi. Tento obraz se střídá s barevným záběrem na autora deníku v současnosti, který dodává obsahu retrospektivní komentář.

S plynoucí dobou jsou zachyceny Honzovy první krůčky, nástup do první třídy, stěhování, zkrášlování domu, další přírůstky. Příběh rodiny je doplňován dobovými zprávami o dobývání Vesmíru, vystoupeními Karla Gota, i vystřihnutými záznamy novoročních prezidentských projevů.

Hlavní protagonista se z puberty dostává do období, kdy se chce osamostatnit. Prosazuje svou jedinečnost, zároveň uznává, že je líný a chce žít život tou nejjednodušší cestou. Začíná cestovat. Peníze si vydělává mytím nádobí. Usídlí se ve Španělsku, kde si najde přítelkyni se synem. Ten je problémový. V této části dokumentu už vidíme spíše rozdíly mezi životy rodinných příslušníků v České republice a Honzovým životem ve Španělsku. Honzova sestra studuje vysokou školu, on sám se však stále živí jednoduchou prací v zahraničí. Působí ale šťastně.

Závěr dokumentu zachycuje moment oslavy Honzových sedmatřicátých narozenin. Ty slaví na Ještědu s ostatními členy rodiny. Celý dokument je doplněn jak dobovými komentáři, tak také zpětným hodnocením aktérů.

Producenty filmu jsou Pavel Strnad a Kateřina Černá, koproducentem je Česká televize, která přispěla archivními materiály a jejíž rešeršér Martin Zoul pomáhal vybrat ty nejzajímavější dobové materiály.

Podívejte se na:

• Trailer k filmu
• Rozhovor s Helenou Třeštíkovou pro Mezinami.cz

Jednotlivé projekce jsou rozděleny do třech sekcí: Hraný film s ústředním tématem ‚Ženy v íránské kinematografii, dokumentární sekce Teherán, jež přiblíží aktuální dění v íránské společnosti, zejména pak v Teheránu, a Sekce krátkých filmů, která prostřednictvím filmových bloků představí tvorbu mladé talentované generace filmařů. Pod snímky jsou podepsáni nejvýznamnější a celosvětově uznávaní režiséři a režisérky jako Niki Karimi, Kambuzia Partovi, Asghar Farhadi, Rakhshan Bani-Etemad nebo dokumentaristé Pirooz Kalantari či Kamran Shirdel. Festival íránských filmů pořádá v Praze působící produkční skupina Tokada Productions. Kompletní program a informace o vstupenkách, jež je možné si v předstihu zarezervovat, jsou k dispozici na www.kinosvetozor.cz. Další informace o festivalu na naleznete zde.

Součástí dokumentární sekce Teherán jsou snímky, jejichž tvůrci prostřednictvím filmové kamery zavítají mezi obyvatele Íránu. „Vybrané snímky, z nichž některé si zasloužily uznání na mezinárodních festivalech, přiblíží českému publiku životy a zvyky íránských obyvatel. Zavedou diváky do jejich domovů, ale také do ulic hlavního města Teheránu. Tvůrci si v nich kladou aktuální sociální, globální, ale také politické a náboženské otázky, nezavírají oči ani před nejožehavějšími tématy. Sekci Teherán se budou věnovat dvě filmové projekce 12. a 13. ledna,“ říká hlavní organizátor festivalu Kaveh Daneshmand.

První filmový blok uvede dokument Dočkat se rána. Vypráví o Markovi, který byl kdysi bohatý a úspěšný, měl rodinu a americké občanství. Dnes je zbídačeným narkomanem, který se potlouká po ulicích Teheránu jako bezdomovec, přespává po parcích a krade mince z charitativních sbírek. Dokument přináší drsný pohled na život zkrachovalce, jenž vypráví o svých úspěších i pádech, každodenní tristní realitě i aspektech drogové závislosti.

Tohle je Teherán je dalším dokumentárně laděným snímkem s tématikou fenoménu graffiti. Íránská metropole není zrovna ideálním místem pro život sprejera. Mladí rebelové po nocích vytvářejí svá graffiti v ulicích města a doufají, že jejich díla na zdech vydrží alespoň chvíli, než budou zase zničena. Dokument přináší pohled na unikátní stránku teheránské umělecké scény, jíž jedni milují a podporují a druzí nenávidí a zatracují.

Vůbec nejúspěšnější íránský dokument Teherán je hlavní město Íránu uzavírá třetici prvního bloku. Podepsán je pod ním Kamran Shirdel, který je považován za úspěšného dokumentaristu a zakladatele íránského sociálního dokumentu. Jeho filmy už mělo možnost zhlédnout publikum z různých koutů světa. V tomto snímku se zaměřuje na každodenní život obyvatel chudinských jižních čtvrtí Teheránu. Obrazy křiklavé sociální nespravedlnosti prokládá kontrastními záběry z oficiálních dokumentů natočených za vlády režimu šáha Páhlavího.

Druhou část dokumentární sekce, která je připravena na páteční večer, uvede snímek Volejte Teherán: 021. Film se odehrává krátce před prezidentskými volbami v roce 2009 a představuje sondu do života lidí, kteří přišli do Teheránu s nadějí v lepší budoucnost. Tvůrce dokumentu Mohammad Shirvani přináší působivé rozhovory s dělníky a dalšími námezdními pracovníky ze všech koutů země, kteří bídně živoří v chudých čtvrtích íránské metropole. A dochází jim, že sen o lepším životě se pomalu vzdaluje…

Na zemětřesení jakožto globální téma se zaměřuje dokument s názvem Otřesy v Teheránu. Po ničivém zemětřesení ve starobylém městě Bam 26. prosince 2003 zachvátila Íránce panika, že by podobná katastrofa mohla udeřit i ve dvanáctimilionovém hlavním městě, které leží na několika seismických zlomech. Film Otřesy v Teheránu přináší děsivou studii následků možného zemětřesení, které evokuje prostřednictvím působivých dokumentárních záběrů. Tvůrce snímku Pirooz Kalantari je uznávaný íránský dokumentarista, jehož filmy získaly ocenění na celé řadě mezinárodních filmových festivalů.

Obnošená přítomnost je v pořadí třetím snímkem druhé části sekce Teherán. Zachycuje plynutí času na jednom z nejrušnějších teheránských bleších trhů. Všetečná kamera přibližuje výjimečnou atmosféru místa a času a zaměřuje se na metaforickou osamělost „outsiderů“ – bizarních, obnošených či opuštěných předmětů, které se zde lidé pokoušejí prodat.

Až na pomalý rozjezd, je děj celkem svižný a rychle ubíhá. I přes velkou dávku vulgarismů, které se na nás valí v první půlce jako dluhy na ČR, vás nějaké kouzelné „cosi“, drží u filmu a jen tak nepustí. U mě to byla čirá zvědavost, která mě přivedla k tomuhle dílku. Love jde za pár dní do kin a jsem upřímně velmi zvědav, jak ustojí „náročnost“ českého diváka. Abych nastínil kousek příběhu, začínáme u dvou kamarádů, kteří se živí kradením aut pro místního „bosse“, však všechno jednou skončí když policie dopadne zmíněného šéfa a film nabírá grády. Jeden z kamarádů (M. Nemtuda) potkává krásnou a inteligentní dívku (K. Svarinská), začíná boj o svobodu, o lásku a také o přátelství. Love řeši několik rovin na jednou. Svoboda vs. vězení, přátelství vs. láska, smrt vs. život. Na slovenskou produkci je tohle dobrý film. Ač je tam znát ten mladický kus duše, kterou pan režisér má a to je jedině dobře, vytváří to totiž drsný, ale skutečný pohled na mládež a ne jenom v Bratislavě, ale v celé dnešní světové generaci.

Dá se říct, že jsem filmu odpustil jeho chyby a nedostatky a dívám se na něj z větší a obecnější výšky. Herci, napolo amatérští, možná to bude nezkušeností, ale čas a praxe všechno spraví. Hudba, tu musím vyzdvihnout a to jsem velmi mile překvapen, poněvadž se často nestává, že tuzemská hudba je nějaký zázrak, však tady se povedla. To ovšem neplatí o kameře, přišlo mi to, jako by se točilo na ruční digitál a kameraman byl ještě po flámu. Co dál pohanit a pochválit? Můžeme říct, že všechno bylo hrozné a nekoukatelné, ale proč bychom to dělali, zvláště u mladých tvůrců, kteří mají chuť a odhodlání. Love je hezký film pro domácí publikum.

Nová scéna Národního divadla v Praze, kde se FamuFest koná, se promění ve vesmírnou loď, na které se budou setkávat studenti, filmaři, odborníci i diváci a společně budou o filmech diskutovat.

Největší novinkou letošního roku je právě zrušení klasické soutěže, která probíhala v rámci festivalu v posledních letech. „Jsme přesvědčeni, že princip soutěže není jedinou hybnou silou, která filmový materiál pohání vesmírem. Naše loď letí na Beztíži – to je stav, kdy člověka opouští tíže stereotypů, stav, kdy se loď sama pohání pouhou svou radostí z letu,“ říká kreativní ředitel FamuFestu Robin Kvapil.

Klasičtí porotci udělující ceny jsou tedy zrušeni. Místo nich budou po promítání filmů probíhat diskuze s tzv. arbitry. Úlohou arbitra není rozhodovat, ale reflektovat zhlédnuté filmy, zaujmout k nim postoj a konfrontovat ho s přítomnými tvůrci; to vše za aktivní účasti a přispění diváků. Arbitry budou významné osobnosti z oblasti filmu a kultury obecně. Účast přislíbili: režiséři Robert Sedláček, Julius Ševčík, výtvarník Jaromír 99 (spoluautor komiksu Alois Nebel), skladatel a hudebník Jan P. Muchow, šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, skladatel a malíř Vladimír Franz či herečka Petra Špalková.

Na FamuFestu Beztíže diváci budou moci zhlédnout 101 filmů ze všech kateder. Promítat se bude od pátečního rána do nedělního večera. Denní vstupné činí 100 korun.

V rámci festivalu se diváci kromě filmů mohou těšit i na bohatý doprovodný program. Dva dny před začátkem festivalu se v kině BIO OKO uskuteční samostatná akce jedné z kateder -  Centra audiovizuálních studií (CAS). Během večera s názvem „Zažít něco nepopsatelného se stává jen málokdy“ bude prezentována vybraná část projektů, které vznikly během minulého školního roku.

Další akcí budou fotografické výstavy studentů a studentek Katedry fotografie. Návštěvníci se s díly potkají například v galerii GAMU (Galerii Akademie múzických umění), galerii Krásné ztráty či v galerii Velryba.

Na Nové scéně budou probíhat i přednášky zajímavých osobností z oblasti filmu, filmové technologie a médií. „Diváci budou moci navštívit například přednášku o Virálfestu od Pavla Hackera, o programu MediaDesk či o distribuční společnosti Bonton,“ říká ředitel festivalu Kryštof Šafer.

Součástí doprovodného programu festivalu budou jako každý rok koncerty – vystoupí např. berlínští Candie Hank, Fuckead (Rakousko), Dj Fett (Německo) a další hudební interpreti z Čech i zahraničí.

Jste srdečně zváni na událost, která vše změní… Je tu svatba! Edward Cullen a Bella Swan zpečetí svůj svazek nejen manželský. Vítejte ve čtvrtém díle tetralogie Stmívání! Ale nenechte se zmást. Není poslední! Tak, jako si Harry Potter prodloužil svou slávu na stříbrném plátně, zároveň odstartoval nový filmový fenomén… Když poslední díl, tak na dvě části. Dvakrát více promítacího času! Dvojnásobek děje! Nebo jenom dvojnásobek plytkých textů? Každopádně, dvojnásobek financí! A to se vyplatí…

Ale nebuďme kousaví, od toho tu máme spíše hlavní postavy. Co se děje týče, nic zcela nečekaného nás nečeká. Nicméně, to asi není ani záměrem, vzhledem ke knižní předloze. A i kdybyste knihu nečetli, hlavní body programu můžete vykoukat z trailerů.

Jak už bylo řečeno, chystá se svatba. A po svatbě ve velkém stylu, přicházejí líbánky. Vzhledem k cílové skupině filmu, jde opravdu o „líbánky“ na slovo vzaté. 14 dní na romantickém ostrově se Edward s Bellou v jednom kuse okusují. Postelové scény jsou podávány velmi stroze a dosti naivně. Ale to se dalo čekat.

Abych nebyl pouze kritický, atmosféra ostrova je velice působivá a dává ději nádech exotiky. Ten však vyprchá po návratu do Mystic Falls, kde exotiku vystřídá lesní vila a vše se vrátí do starých kolejí. Tedy téměř vše. Drobným rozdílem je Bellino rostoucí bříško, které na sebe poutá veškerou pozornost. Nakonec ho vyčmuchají i místní „vlčáci“ a konflikt je na světě. Bohužel očekávaná akční scéna se odehrává za tmy a tak se dočkáme jen několika rozmazaných kožichů.

Rozbřesk – 1. část není filmem pro náročného diváka, ale dozajista svou atmosférou neurazí nikoho s trochou fantazie. Jestli už máte za sebou nějaké to upíří představení, jistě si snímek užijete a z kina odejdete s dobrým pocitem.

Projekt Paroubkové vznikl jako film druhého ročníku na Katedře dokumentární tvorby pražské FAMU v dílně Karla Vachka. Student Jan Látal natáčel v průběhu roku o expremiérovi Jiřím Paroubkovi, mediálním obrazu a jeho působení na veřejnost. Ve filmu vystupují zástupci médií – redaktoři a fotografové, příznivci i odpůrci politika, lidé, jejichž názor má ve společnosti velkou váhu a v neposlední řadě i Jiří Paroubek samotný. Všichni mají co říct k fenoménu, který několik let zabíral první stránky novin a plnil televizní zprávy.

Paroubkové ale nejsou klasickým portrétem bývalého premiéra České republiky, oslavným opusem nebo naopak kritikou překypujícím snímkem. Film mnohem více než o samotném Jiřím Paroubkovi, vypovídá o nás – o české společnosti, médiích, jejich síle a vlivu.

„Zajímalo mě, po kom vlastně lidé tehdy házeli vajíčka, proti komu skládali písně a čí karikaturu lepili na své ledničky. Bylo mi jasné, že tenhle hněv je zaměřen proti většímu, mocnějšímu a hrůzostrašnějšímu Paroubkovi, než kterým byl onen muž s bradavicí. A právě o tom jsem začal točit svůj film. O Jiřím Paroubkovi v nás. Ve filmu tedy vystupují Paroubkové dva. Jeden z masa a kostí, druhý pak v našich hlavách“, vysvětluje autor snímku.

Jihlavská premiéra se uskuteční 27. října v 18:30 a účast na ní přislíbili hlavní představitelé filmu, včetně expremiéra Jiřího Paroubka.

Jan Látal na sebe již  dříve upozornil natočením prvního 3D dokumentárního filmu v Čechách s názvem „Poselství z Tučína“, v němž obyvatelé jedné severomoravské vesnice dostanou příležitost zaznamenat svůj vzkaz pro vesmírné civilizace. A to  ve dvou minutách a třech rozměrech. „3D technologii jsme si vyrobili sami. Přímo ve vesnici nám s tím pomohli dva místní zámečníci. Kameru jsme přidělali na stěžeň od windsurfingu, kterou jsme našli u starosty na zahradě. Celé to stálo pár set korun. Byl jsem mile překvapen, když vše fungovalo, “ vzpomíná na studentské natáčení autor snímku.

Co se stane, když se čtveřice mladíků vypraví na dovolenou bez svých rodičů, bez učitelů, bez peněz a s velmi malou šancí na to, že by dovolenou mohli strávit v dámské společnosti? Komedie pro náctileté plná gagů a vtípků navazuje na úspěšný seriál The Inbetweeners, který se stal ve Velké Británii opravdovým fenoménem.

Film Přizdis*ráči režíroval stejně tak jako seriál britský režisér Ben Palmer. Ve filmu se představí Simon Bird jako Will, Joe Thomas jako Simon, James Buckley v roli Jaye a Blake Harrison jako Neil. Distributorem v českých kinech je společnost EEAP Film Distribution CZ-SK.

Život dospívajícího člověka definuje celá řada významných událostí, od první návštěvy restauračního zařízení až po první nesmělé a neohrabané doteky, a vysoko na žebříčku těchto životních zážitků je pochopitelně první dovolená v zahraničí bez doprovodu rodičů. A protože se jejich dny působení v Rudge Park Comprehensive chýlí ke konci, rozhodnou se Will, Simon, Jay a Neil, známí též jako „přizdis*áči“, že se na takovou potenciálně přelomovou cestu vypraví. Cílem jejich cesty je populární krétské město Malia, pověstné svými nočními kluby.

„Chtěli jsme, aby film byl o tom, jaké to je vydat se na svou první samostatnou cestu do zahraničí, co si od ní slibujete a jak to pak doopravdy dopadne,“ prohlašuje scénárista Damon Beesley. „Obvykle se lidé domnívají, že potkají spousty úžasných dívek, neustále s nimi budou spát a pít alkohol, a sní o tom, jak si budou ohromně užívat. A když se tam pak skutečně ocitnete, je to děsivé. Pochopitelně tu hlavní dějovou linii tvoří jejich vzájemné vztahy a jejich vztah k dívkám, ale v jistém smyslu tu jde o to, že kamkoliv se ve světě vypravíte, berete s sebou především sami sebe, a v případě těchhle čtyř to platí dvojnásob,“ vysvětluje Beesley.

Film Přizdis*áči v originálním názvu The Inbetweeners se stal třetím největším hitem filmové sezóny v Británii hned po filmech Harry Potter a relikvie smrti část 2 a Králova řeč.

Festivalová sekce DIE REBELLEN/REBELOVÉ nabídne hned několik svěžích filmů. Patří mezi ně například hraný filmový debut cenami ověnčeného dokumentaristy Andrease Veiela s všeříkajícím názvem Kdo, když ne my (Wer wenn nicht wir). Film, jenž letos získal bronzovou německou filmovou cenu, nabízí nezvyklý pohled na období před německým podzimem v roce 1977. Drásající milostný příběh je úzce spjat s historickými událostmi, které předcházely v Berlíně útokům teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF).

Rovnou ze soutěžní sekce letošního festivalu v Karlových Varech zamíří na DAS FILMFEST také snímek Lollipop Monster. Režisérka Ziska Riemann za osvěžující pop-drama s prvky komiksu o dospívání společensky vykořeněných kamarádek sklízí jen uznání. Další diváckou lahůdkou bude v sekci Rebelové historické velkodrama Poll v režii Chrise Krause o zvratech v Evropě v létě roku 1914, těsně před vypuknutím první světové války. Život na estonském statku Poll nenávratně naruší příchod těžce raněného estonského anarchisty a spisovatele, jemuž se rozhodne zachránit život 14letá aristokratka Oda. Začíná tak boj na život a na smrt. Film získal řadu mezinárodních cen, hlavní představitelka Paula Beer byla kritikou oceněna jako objev německého filmu.

Rakouská režisérka Marie Kreutzer pak přiveze do Česka svůj debut Bez otce (Die Vaterlosen), promítaný letos v rámci soutěžní sekce festivalu Berlinale a v Grazu na Diagonale 2011, kde toto intimní drama ověnčily hned čtyři trofeje. Pohnutá cesta dodnes citově zmatených potomků obyvatel jedné hippies komunity do vlastní historie je poznamenána letitým tajemstvím jejich rodičů.

Další sekce DIE SCHWELLE/NA PRAHU přibližuje prostřednictvím filmů tíživé a složité hledání spokojeného života v současném světě a dotýká se fantazijního světa filmových hrdinů. Některé snímky spojuje rovněž vážné téma umírání, jehož aktéři se ocitají „na prahu“ jiného světa. Švýcarský snímek Nemocniční piráti (Stationspiraten) vypráví o pětici teenagerů čekajících na ortel při léčbě rakoviny. Ve snímku Smrt podle plánu – André, psychicky nemocný a životem unavený (Tod nach Plan – André, psychisch krank und Lebensmüde) se zase renomovaný švýcarský lékař rozhodne dát přednost smrti před životem s psychickou nemocí. Ze Švýcarska doputuje do českých kin i úspěšný thriller Pastýřova panenka (Sennentuntschi), držitel ceny Prix Walo 2011 za nejlepší filmovou produkci a ceny poroty za výpravu na Švýcarské filmové ceně 2011. Film o chtíči a šílenství s místy až hororovými prvky a tajuplnou zápletkou je podle domovské kritiky jako lavina – strhující, brutální a neodolatelný. Rakouskou kinematografii zastoupí dále na letošním DAS FILMFESTU snímek úspěšného režiséra Wolfganga Murnbergera Můj nejlepší nepřítel (Mein bester Feind). Hra na kočku a myš odehrávající se za druhé světové války v podání skvělých herců Moritze Bleibtreua a George Friedricha přinese divákům nezkrotnou radost z honby za pravdou, uměním a láskou.

Sekce DIE MAUER/ZEĎ připomene 50. výročí stavby Berlínské zdi. Filmy v ní ovšem nepřinášejí zjednodušující či pro Němce úlevné pohledy do minulosti, ba právě naopak. DAS FILMFEST představí například satirickou road-movie režiséra Gerharda Kleina z roku 1963 Sonntagsfahrer (Sváteční řidiči), jejíž tragikomický podtón čekal desetiletí na přijetí ze strany německých diváků. Vykresluje absurditu životů rodin v 60. letech žijících na východní straně zdi a nebere si přitom žádné servítky. Autor scénáře Wolfgang Kohlhaase loni získal na Berlinale cenu Zlatý medvěd za celoživotní dílo (Léto v Berlíně, Whiskey s vodkou atd.).

Svět filmového dokumentu obsáhne sekce s názvem DIE DOKU, která patří na DAS FILMFESTU k tradičním tahákům. Objeví se tu třeba rakouský dokumentární snímek o ženě jménem Ute Bock, starající se ve Vídni o uprchlíky Bock for President, či snímek Tinguely, zachycující osud, hravost a dynamiku umění i života velkého švýcarského umělce Jeana Tinguely. Režisér Mano Khalil přiveze nekonvenční film Naše rajská zahrádka (Unser Garten Eden) o soužití v zahrádkářské kolonii v západní části Bernu, kde žijí se starousedlíky přistěhovalci z různých koutů Evropy.

Pro více informací sledujte průběžně internetové stránky festivalu www.dasfilmfest.cz či stránky festivalu na Facebooku.

Již tuto středu proběhne v prostorách brněnské kavárny Trojka první ze série pěti tematických večerů nově vznikajícího festivalu Kabinet nezávislého filmu. Ústředním tématem večera je Film a hudba. Filmovou projekci doplní odborná diskuze s čestnými hosty ze světa filmu a hudby, jakými jsou Jiří Vanýsek, Pavel Jandourek nebo Vladivojna La Chia. Po skončení filmové části večera přijde na řadu doprovodný program v podobě bazaru gramodesek, afterparty s DJ NTKZ. Celý festival bude zahájen v 19:00 žonglérským vystoupením.

Kabinet nezávislého filmu je studentský projekt formující se pod záštitou občanského sdružení Kulturárium a Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Za cíl si klade zejména setkávání a vzájemné síťování začínajících filmových tvůrců, propagaci jejich tvorby a zapojení veřejnosti do diskuzí s odborníky z filmové branže. Zároveň přináší uvolněnou a bezprostřední atmosféru filmové projekce. Vynáší film z anonymního prostředí kin do prostor oblíbených brněnských klubů jako Trojka, Metro, Mersey nebo Stadion, kde je vzájemný kontakt mezi diváky nebo na úrovni divák-tvůrce okamžitý a přirozený. První ročník tohoto festivalu bude realizován na podzim letošního roku.

Festival se brněnskému publiku představí prostřednictvím čtyř tematických večerů – Kabinet hudby (19. 10. 2011), Kabinet hrůzy (2. 11. 2011), Absolventský kabinet (16. 11. 2011) a Kabinet animované tvorby (30. 11. 2011). Kabinet hudby je zaměřen na filmy, u kterých je dominantní stránkou hudba popřípadě, kde hudba hraje stejně důležitou funkci jako obraz. Tedy filmy o hudebních kapelách, filmové básně vyprávěné spojením hudby a obrazy beze slov apod. Kabinet hrůzy představí výhradně filmy s hororovou tématikou. Tento filmový večer se promění v dušičkovo – hororovou party ve stylu klasických hororových filmů. Absolventský kabinet bude konfrontací tří českých filmových škol. Na program budou absolventské filmy studentů FAMU Praha, FAMO Písek a Filmové školy Zlín. Letošní ročník ukončíme tématem Animované tvorby, ve kterém se předvedou autoři s nejrůznějšími přístupy a technikami animace ze všech koutů republiky.

Filmem to ale nekončí. K uvolněné atmosféře filmových večerů přispěje bohatý doprovodný program. V Kabinetu nezávislého filmu po filmové projekci následuje diskuze laiků s odbornou filmovou veřejností, ale i večer plný zábavy, hudby a tance. Diváci se tak mohou těšit například na producenta filmu Lidice Adama Dvořáka, držitele ceny Anděl za nejlepší videoklip Víta Haratka, muže, který po 10 let vedl síť multiplexů Davida Horáčka a mnoho dalších. Vše vyvrcholí 6. 12. 2011 závěrečnou afterparty, která představí to nejlepší z prvního ročníku Kabinetu nezávislého filmu.

více na: www.kabinetnf.cz