Místní radnice sice již na podzim nechala na sousedící pozemky zavést inženýrské sítě, potřebné k plánované výstavbě, pořadatelé i přesto věří, že letošní ani příští ročník není bezprostředně ohrožen. „I když místní radní už nechali položit na louky, kde nic nestojí, inženýrské sítě, a připravit místo k zástavbě, festival se letos uskuteční na tradičním místě a věříme, že tomu tak bude i příští rok. Doufáme, že v době, kdy odeznívá stavební boom a dochází k utlumování stavebních aktivit, se na loukách stavět nezačne, a prohlašovaná ekonomická krize tak může v tomto případě festivalu paradoxně pomoci. Nyní už je vše závislé na stavebních lobby, záměrech majitelů pozemků, bagrech a případném příchodu vhodného investora s nabitou kešení,“ uvádí k tomu zakladatel a pořadatel festivalu Martin Věchet.

Louky, přiléhající k areálu „Bojiště“ pořadatelé k uskutečnění festivalu potřebují. Jsou na nich postavená dvě pódia a je zde ubytováno několik tisíc návštěvníků. Radnice na přelomu milénia však pozemky určila změnou územního plánu k zastavění, a před nedávnem tento záměr potvrdila. Pořadatelé si našli nové místo v lokalitě Trutnova, to však radní počátkem minulého roku prodali k průmyslovým účelům. „Festival, který byl v minulosti zaštítěn ministerstvem kultury i prezidentem Václavem Havlem, místní starosta považuje za podnikatelskou aktivitu jako každou jinou. Festival je však kulturní aktivitou, která potřebuje dlouhodobé vize a vyhlídky, a na stávajícím místě se za současných podmínek nemůže něco  nového vymýšlet a festival rozšiřovat. Plány tak spřádáme pouze z roku na rok,“ říká k tomu spolupořadatel festivalu Voloďa Jůzl.

Na letošním Open Air Festivalu Trutnov se i přesto objeví několik novinek. „Přijde nám charakteristické, že právě undergroundový stan, který stojí na místě plánované zástavby, dozná několika změn,“ říká k tomu Voloďa Jůzl. Bude přejmenován po nedávno zemřelém guruovi československého undergroundu na Undergroundový stan Ivana Martina „Magora“ Jirouse, celý se i zvětší, včetně pódia. Jeho program bude více zaměřen na undergroundové koncerty „až do rána“, ale i na různé přednášky a promítání. Právě zde například probíhala v minulosti dvouhodinová beseda s Václavem Havlem či knězem Jakubem Trojanem, který pohřbil Jana Palacha. Festival rozšíří svůj program i o divadelní představení. Další ze změn, které omezený prostor Bojiště umožňuje, bude přemístění části tábora s neziskovými a ekologickými organizacemi do uličky pod undergroundovým stanem. Vznikne tak lepší prostor pro divadelní zázemí a dětský tábor. Zvýší se i počet vegetariánských stánků.

V letošním programu opět nebude nouze o různé výstřelky, happeningy z krajiny rozličností a hudebních extrémů, jimiž je trutnovský festival pověstný. Zde je první střípek z programu a české kapely, které se pod horami objeví: The Plastic People of The Universe, Jiří Schmitzer, J.A.R., Irena Budweiserová, Vlasta Třešňák & Band, Neruda, Sto zvířat, Mňága a Žďorp,  Petr Váša a Ty syčáci, Zuby nehty, Visací zámek, Baťa & Kalábůf něžný beat, N.V.Ú., Už jsme doma a další. Na trutnovská pódia se po letech vrátí Vladimír Mišík se skupinou ETC a poprvé v historii zde vystoupí legendární písničkář Jaroslav Hutka.

Film Chico a Rita, který byl nominován na Oscara a doporučován je nejen pro své specifické animované provedení, ale také pro výborný jazzový a latinskoamerický hudební doprovod.

V Praze se brány festivalu La pelíkula otevřou 14. února hororem Vetřelci a filmový program bude ukončen projekcí snímku Dny moci 19. února. Festival by měl podle organizátorů přinést výběr toho nejlepšího ze španělské filmové produkce posledních dvou let. Promítány budou různé žánry: fantasy, horor, absurdní komedie, sociální dramata i psychologicky laděné filmy. La pelíkula nabídne i animovaný film Chico a Rita, který byl nominován na Oscara.

„Promítnuto bude celkem 22 snímků, což je dosavadní rekord festivalu. Současná bouřlivá společenská a ekonomická situace Španělska se začíná čím dál častěji odrážet na tématech filmů,“ popisuje dramaturg festivalu David Čeněk, který osobně všechny filmy festivalu vybral.

Kompletní program festivalu najdete na jeho oficiálních stránkách www.lapelicula.cz, kde jsou zároveň v prodeji i vstupenky v jednotné ceně 100 Kč. Lze je však zakoupit i v prostorách kin. Festival se 20. února přesune do brněnského kina Art, kde potrvá až do 26. 2.

Tomáš Kabát

Letní festival se bude konat od 12. 7. do 15. 7. 2012 v areálu Vizovické likérky Rudolfa Jelínka, jako vždy. A co že nás tam tedy čeká? Kromě kapel, které už jsme na Master (i několikrát) viděli, se objeví nové, neokoukané hvězdy. Tady je seznam dosud známých a potvrzených jmen:

WITHIN TEMPTATION,  SABATON,  THIN LIZZY,  ARCH ENEMY,  KAMELOT,  STRATOVARIUS, DEATHSTARS,  KORPIKLAANI,  PAIN,  UNISONIC,  EXODUS,  TIAMAT,  PAUL DIANO,  FREEDOM CALL,  HELL,  THE SORROW,  KISSING DYNAMITE,  SALTIO MORTIS,  SUICIDAL ANGELS,  MILKING THE GOATMACHINE,  SKYFORGER,  ODIUM
HORKÝŽE SLÍŽE,  ARAKAIN,  DOGA,  VISACÍ ZÁMEK,  VITACIT,  SALAMANDRA,  LEGENDY SE VRACÍ.

Kdo bude headlinerem 10. ročníku MoRu zatím není jisto (Thin Lizzy?) – co se zatím ví, je to, že Sabaton budou jako poslední kapela v neděli festival ukončovat. Mnoho fanoušků však doufá, že Pragokoncert si pro ně k výročí připraví jako headlinera něco speciálního.

Vzhledem k tomu, že do festivalu zbývá víc než sedm měsíců, hvězdných jmen na seznamu kapel bude ještě přibývat. Já osobně doufám v účast kapely Sirenia, která loni své vystoupení kvůli absenci bubeníka neodehrála a slíbila, že se vrátí za rok. Mezi potvrzenými jmény však zatím není.

Každopádně to zatím vypadá na slibný line-up. Tak se těšte a možná se uvidíme ve Vizovicích!

Dobrý den, jak se dnes máte?

Jiří Schmitzer: Mám pocit, že dobře. Mám kde bydlet, nemám problémy s tím zaplatit za vodu a všechny tyhle věci. V zimě mi to doma topí a nemusím ani přemýšlet o tom, jestli si dám v hospodě šest piv, nebo devět.

Tedy jste finančně zajištěný…

J S: Nic mě nežene, abych si zaopatřoval další majetek. Nemám takovou tu tendenci si kupovat věci, kterýma bych vydělával dál. Kytara mi přináší dost peněz jak na normální živobytí, tak na to, abych se mohl rozhodnout, jestli nějaký film udělám, nebo ne.

Baví Vás víc jezdit po festivalech, nebo po klubech?

J S: Všechno má své, ale festivaly jsou úžasný tím, že je tady ta masa lidí, což v klubu prostě není. Na druhou stranu s nimi nic neuděláte. V klubech je lidí míň, ale můžu tam použít svoje herecký prostředky. Atmosféra je tam intimnější, ale obojí má co do sebe.

Jste tedy herec a pak až zpěvák, nebo naopak?

J S: Já myslím, že nejsem zpěvák. Zpěvák totiž umí zpívat a já vystupuju spíš s tím, že mám svůj osobitý projev.

Necítíte se ani jako tanečník?

JS: To v žádným případě. Víte co ty lidi uměj? Vím, že narážíte na Star Dance (taneční show ČT-pozn. Redaktora). Naučí vás tam aranžmá a nadřete se. Je to jako být papoušek, který vám odpovídá a mluví s vámi.

Znovu byste do toho už nešel?

J S: To by nemělo smysl. Byla to recese, nikdo by mě tam nečekal a bral jsem to tak, aby se lidi pobavili. Nebyla to pro mě soutěž. Kdyby mě vyrazili ve třetím kole, byl bych spokojený.

Nemáte pocit, že by Vám některý texty mohl závidět Záviš? Narážím na písničku “Máte na to?“ Píšete texty sám?

J S: Zásadně si píšu texty a dělám svoje melodie !

Je ta písnička jenom o řvaní “prdel“?

J S: Můžete si představit vlastně cokoli. Vznikla úplně náhodou jako recese. Souhra dvou událostí v té době. V Ypsilonce jsem zkoušel jedno představení, který mě strašně sralo, a říkali mi, abych si do toho něco složil. Zároveň moje dcera hodně poslouchala Limp Bizkit a když jsem šel kolem jejího pokoje, slyšel jsem takový to: „Say fuck u Limp Bizkit and say fuck u…“ Tak jsem si řekl: “Řekněte prdel“, to je přesně ono. Druhý den jsem to přines do divadla a chtěl jsem je naštvat, tak říkám, že mám takový text do hry a ono to šlo. Do toho všeho jsme točili se Zdeňkem Zdeňkem desku, tak jsme ji ještě trošku natáhli “Melodramem“ a tímhle.

Do desky si ale mluvit nenecháte ne?

J S: Firma, se kterou pracuju, nemá ambice mi do toho mluvit, a já bych to ani nepřipustil. Kdyby někdo říkal, co tam mám dělat, tak bych od nich ani nic nechtěl. Zažil jsem čtyřicet let v tom, jak někdo říká: „To ne a to by nešlo“.

Dnes zahajujete poslední část festivalu. Jak se vám celý ročník líbil?

J S:  Podle mě to má vždycky atmosféru toho okolí a je tu fajn publikum.

Foto: Lucie Krupková

Festival, který zatím navštívilo přes 30 000 lidí se spojí s prohlídkami Valtického zámku a areálu zámeckých zahrad, kam mají návštěvníci festivalu vstup zdarma.

Naše redakce se festivalu účastní, proto se můžete těšit na interview s některými z umělců, včetně fotoreportáže z celého festivalu

Přijďte si s námi poslechnout dobrou muziku, pobavit se s přáteli a pořádně si užít poslední prázdninový víkend !

foto: Vlaďka Junková

Většina metalových fanoušků přijížděla na místo konání festivalu už ve středu nebo i dříve, přestože první kapela na pódium vstoupila až ve čtvrtek po poledni. A byli to vizovičtí Fleret, které velice dobře známe i z minulých ročníků, letos bohužel bez Jarmilky Šulákové. I přesto mělo jejich vystoupení říz.

Další, pro mě velice zajímavou kapelou, byli britští Alestorm, kteří donutili publikum skákat do rytmu pirátského metalu. Představili několik nových písní, nezapomněli však ani na takové hity, jako Shipwrecked či Keelhauled.

Poté se na pódiu vystřídali kapely jako Virgin Steele,  Bonfire a Amorphis, ale někteří z nás se nemohli dočkat večera a toho, co přinese. Další na řadě totiž bylo uskupení Pagan Alliance, sestávající se z finských death-folk metalových Finntroll a švýcarských folkmetalových Eluveitie. Ti se na pódiu střídali vždy po několika písních, a myslím, že se dalo snadno poznat, kdy hraje kdo – vystoupení tak díky mírné odlišnosti kapel nebylo příliš monotónní.

Další hvězdou večer byli Hammerfall, kteří nezklamali a své věrné fanoušky potěšili jako vždy. A i pro ty, kteří je viděli poprvé, to byl určitě skvělý zážitek, moct si spolu zazpívat „Let the Hammer Fall!“ Čtvrteční den ukončili portugalští Moonspell, kteří nocí rozezněli temnější a atmosféričtější hudbu než předešlí vystupující. Atmosféře deštivé noci tak bylo učiněno za dost.

První polovina pátečního dne patřila hlavně českým kapelám jako byli Alkehol či Silent Stream Of Godless Elegy. Mezi nimi se však objevili poměrně mladí němečtí Varg, kteří mnoho diváků příjemně překvapili. Po nich měla vystoupit norská Sirenia, která byla však nečekaně z programu vynechána a nahradili ji tedy maďarští trashoví Ektomorf. Až později se Sirenia přišla na pódium omluvit s tím, že jejich bubeník nestihl let do České republiky, a že tedy zahrají na Masters of Rock až v roce 2012. To spoustu z nás velice mrzelo, protože třeba pro mě osobně, byla Sirenia jedna z kapel, které jsem chtěla opravdu vidět. Vzhledem k tomu, že v programu najednou zela díra o délce hodinu a půl, vystoupení většiny kapel se lehce natáhla a já myslím, že to nebylo špatně.

Rhapsody of Fire, si totiž delší čas na poslech, než byla jim vyhrazená hodina, určitě zaslouží. Byli opravdu skvělí, jak se dalo čekat. Navíc to byla jedna z posledních příležitostí, vidět je hrát v tomto složení, neboť před několika dny od nich odešel jeden ze zakládajících členů, kytarista Luca Turilli.

Hlavní hvězdou pátku a vlastně i celých Masters of Rock byli američtí Twisted Sister. A je nutno říct, že areál byl na jejich vystoupení přeplněný k prasknutí. Show to totiž byla výborná, Dee Snider s publikem udržoval kontakt (ačkoliv z několika vět se vysvítalo, že si myslí, že přijel do země třetího světa) a pecky jako „I Wanna Rock“ nebo „We´re Not Gonna Take It“ si zazpíval prostě každý. Poté nastoupili australští Airbourne, připomínající ACDC. Vystoupení to bylo celkem zábavné, hlavně když kytarista vylezl po lešení asi dvacet metrů nad stage a své sólo odehrál právě tam. Páteční večer ukončili Watain, kteří jako jedni z mála měli na pódiu víc než jen mikrofon a nástroje. Přivezli si totiž několik svícnů a tak svému black metalu dodali i pekelnou atmosféru.

Ze sobotního dne stojí za zmínku rozhodně Jiří Schmitzer se svou kapelou, kteří k radosti mnoha fanoušků zahráli svůj song „Pr*el“. Následně velmi mile překvapili Visions of Atlantis, kteří fungovali pro zklamané fanoušky Sirenie jako malá náhrada. Legion of the Damned bylo zase něco pro fanoušky tvrdších odnoží metalu.

Poté se na pódiu ukázali Ross the Boss, kapela bývalého kytaristy Manowar. Ti měli vystoupení podstatně skromnější než loňští Manowar, navíc jejich songy dokázali zahrát naprosto bravurně, a ani jejich vlastní tvorba nebyla špatná. Pak nastoupil Victor Smolski, kytarista kapely Rage, a následně se na pódiu vyřádil UDO. Předposlední Guano Apes jsem si vyslechla necelé ze stanu, ale musím říct, že na tu dálku zněli podezřele falešně. No kdo ví, vystoupení prý bylo parádní.

Poslední toho dne hráli Brainstorm, ne příliš známí, ale o to lepší germáni. Jejich hudba opravdu nenudí, navíc na zpěvákovi bylo opravdu vidět, že je upřímně rád za každou zdviženou ruku, za každý výkřik a za každý potlesk. Prostě si to užíval tak jak měl.

V neděli předvedla své umění například ruská Arkona, jejichž zpěvačce jsem ve třicetistupňovém vedru černý kožený oblek a vlčí kůži přehozenou přes ramena opravdu nezáviděla. Nicméně výkon podala tak jako tak dobrý. Další na řadě byli Delain se svým poněkud nudným a stále stejným gothic metalem. O dost zábavnější byli následující Oomph! jejichž vystoupení mělo šťávu a ukázalo se, že mají mezi návštěvníky Masters of Rock poměrně dost fanoušků.

Vrcholem večera byli němečtí Helloween, kteří zahráli klasicky skvěle, snad jenom zvuk byl o něco horší, než jsme zvyklí. Každopádně Andi Deris komunikoval s publikem a zazněly ty největší hity, které měly zaznít, takže všichni mohli být spokojení. Poslední kapelou letošního ročníku byli Tři sestry, kteří pro mě osobně představovali lehké zklamání – vždy jsem slyšela, jaké jsou jejich koncerty pařby, ale na Masters to byla docela nuda. Snad je mrzelo, že Helloween protáhli, a oni tak mělo o něco méně času, kdo ví.

Co  bych letošnímu ročníku vytkla, byly neustálé změny v programu. Verze, která byla vytisknutá na press kartách neodpovídala verzi programu vyvěšenému u pokladny a ten neodpovídal nejaktuálnějšímu programu na internetu. A ani ten snad nebyl stejný, jako program, podle kterého se nakonec hrálo. Míchalo se hlavně s českými kapelami, přehazovali se ze dne na den a návštěvníci v tom měli jen zmatek.

Počasí bylo trochu aprílové – bouřky se střídali se dny, kdy nás slunce nemilosrdně pálilo do zad, ale ani tak jsme se nevzdali a vydrželi až do konce a užili si to. A co nás na Masters of Rock čeká příští rok? To zatím agentura Pragokoncert odmítá prozradit, ale ke kulatému výročí festivalu pro nás určitě připraví něco speciálního :)

Jako první však festival navštíví Hradec nad Moravicí (12.-13.8), kde v 19 hodin vystoupí svérázný herec a zpěvák Jiří Schmitzer, po kterém budou následovat Anděly ocenění Nightwork. Páteční program pak uzavře mladý písničkář Tomáš Klus. V sobotu bude program pokračovat. Během dne tak na dvou pódiích vystoupí například Tata Bojs, Divokej Bill, Wohnout, Support Lesbiens, nebo Kryštof. Nenechte si proto ujít jedinečnou možnost vidět své oblíbené interprety v blízkosti vašeho domova.

Díky spolupráci festivalu s Národním památkovým ústavem je navíc v ceně vstupného zahrnuta i prohlídka jednotlivých hradů a zámků. Přijďte se podívat, příjemně strávit víkend a trošku se pobavit Příjemnou zábavu. Více informací naleznete na stránkách www.moravskehrady.cz

Španělští The Locos, Tata Bojs ale i Mňága a Žďorp nebo Plastici

„Z našich podhorských wigwamů jsme tento víkend začali šířit žlutá poselství pravdy, lásky a poznání v podobě letáků. Jsou na nich první střípky a útržky programu včetně toho, co nás čeká a nemine ve festivalovém městě a vesnici. Nechybí ani kouřové signály o připravovaném předfestivalovém setkaní v Praze s kapelou The Doors Raye Manzareka a Robbyho Kriegera, které se uskuteční v měsíci hromu 13. července,“ říká k tomu zakladatel festivalu Martin Věchet. Vedle dříve oznámeného Iggyho Popa se v programu objevují The Locos, kteří vznikli v roce 2005, po tehdejším rozpadu skupiny Ska-P, a jsou sólovým projektem zpěváka Pipiho. „Lze očekávat, že The Locos budou hrát stejně živelně a podobně jako Ska-P, z jehož lůna vznikli, a nad podhorským ležením se bude vznášet zvířený prach od tančících mokasínů mnohých squaw a spolubojovníků,“ doplňuje Martin Věchet. Pod hory se po několika letech vrací hanspaulská kapela Tata Bojs, která představí známé i nové skladby z CD vycházejícího 6. června. Po dvou letech přijíždí Mňága a Ždorp. Chybět nebude legendární kapela Plastic People, která je svým osudem spjata s undergroundovými kořeny festivalu, jehož základní kámen byl položen v roce 1984 a 1987, kdy jeho zárodky rozehnala tehdejší komunistická Státní bezpečnost. Odtud se i datuje počátek historie trutnovského festivalu.

Charakteristické rysy festivalu – extrémně různorodá dramaturgie, underground, indiáni, zajímavé návštěvy, dedikace a specifická atmosféra

Jak už to v Trutnově bývá, různorodé dramaturgii se meze nekladou. Ta je společně s undergroundovou minulostí, indiánskou symbolikou, spiritualitou, dedikacemi s duchovním odkazem, zajímavými návštěvami a neobvyklou atmosférou pro trutnovský festival charakteristická. I letos bude festivalové setkání protkáno několika neobvyklými a výjimečnými koncerty. Jako první tohoto druhu pořadatelé oznamují vystoupení Ireny Budweiserové či Ester Kočičkové s recesistickou dechovkou Kujoni – Hudba, tanec, klobása. Odchod Ireny Budweiserové ze Spirituál kvintetu poznamenal v kladném slova smyslu její současnou tvorbu. Paní Irena zpívá to, co jí je nejbližší – spirituály, gospely, blues – a její koncerty jiskří originálními nápady a srší energií. „Paní Irena přijede s částí orchestru královny Evy Pilarové, nebude se však jednat o královský koncert, ale o zcela originální vystoupení ženy, která se nebála odvázat od letité provázanosti s kapelou Spirituál kvintet,“ říká k tomu Martin Věchet. „Od Ester Kočičkové a jejího orchestru očekáváme recesistické vystoupení plné ironie, u kterého zřejmě nebude vědět kapela ani my, kdy skončí. My jim určitě meze klást nebudeme a je možné, že připomenou skvělou atmosféru při koncertu herců z Divadla Sklep s orchestrem MTO,“ doplňuje organizátor festivalu Voloďa Jůzl.

Letošní festival obohatí slovenské kapely

Nejenže Open Air Festival Trutnov společně s tradičními českými moderátory, Zdeňkem Suchým a Lenkou Vychodilovou z divadla Sklep, uvádí i Braňo Jobus z Vrbového na Slovensku, letos jej ještě obohatí větší počet slovenských kapel. „Prvními vlaštovkami jsou Luboš Beňa a Matěj Ptaszek, slovenskočeské duo, které originálně interpretuje staré country a dřevní blues od Mississippi přenesené do Podunajské nížiny. Něco podobného jsem slyšel na kanadských ulicích při cestě mezi indiánské předky, ale u nás jsem nikdy nic tak jadrného nezaslechl. Navíc jejich hudbou byl prošpikován nám blízký film Občanský průkaz,“ říká k tomu Martin Věchet. Dalšími ze slovenských kapel je alternativní Hudba z Marsu, The Cellmates, inspirovaní americkým rock and rollem 50. let, či Katarína Koščová, jejíž hudba se pohybuje na pomezí jazzu, folku a šansonu a o níž se opatrně mluví jako o slovenské Haně Hegerové. „Slovenská scéna je u nás bohužel až na pár výjimek stále opomíjena a nedoceňována. Toto je další z kroků vstříc bratrským kmenům, které pár politiků, se současným pánem z Hradu v čele, rozdělilo,“ říká k tomu Voloďa Jůzl.

Na Trutnově vystoupí i N.O.H.A., jen se neví která…

Na trutnovský festival přijede i N.O.H.A., jen se neví která, neboť kapela se před nedávnem rozdělila na dvě části – českou a německou. Českou představuje její zakladatel Filip Šebánek, alias Philip Noha, a Chevy Headley, kteří ji založili v roce 1995. Německou část tvoří především drobná španělská zpěvačka se silným hlasem Minerva Diaz Perez, která se postupem času stala hlavní tváří kapely. „Když jsme se domluvili, zjistili jsme, že N.O.H.A. už není jedna, ale že jsou dvě. Kapela se rozdělila v době našeho domlouvání,“ říká Martin Věchet. „Čert aby se v tom vyznal. Nepřísluší nám hodnotit, k čemu v kapele došlo a proč už nemohli společně být. Je komplikované a těžké rozhodnout, zda-li levá nebo pravá N.O.H.A. je ta pravá. Nejraději bychom pozvali obě, ať si každý vybere a ohodnotí. Možná, že to tak nakonec uděláme a každá squaw a spolubojovník si na to přijde sám. Uvidíme…,“ říká s úsměvem Martin Věchet.

Pořadatelé trutnovského festivalu na závěr dodávají: „Tímto úderem vyhlašujeme, že se od teď budou na festivalových stránkách www.festivaltrutnov.cz objevovat pravidelné aktualizace programu i letošního uspořádání podhorského útočiště. Věříme, že se s mnohými z vás při rozdávání žlutého letákového poselství setkáme osobně a budeme si moci vyměnit pár slov nebo jen krátkých pohledů spolubojovníků, kteří ví své…“

Potvrzené kapely:

Iggy& The Stooges
The Locos (sp)
N.O.H.A

Garage & Tony
Tata Bojs
Sunshine
The Chancers
Velvet Underground revival
Švihadlo
Mňága & Žďorp
Znouzectnost
Nil
Jiří Schmitzer
Poletíme?
Plastic People of the Universe
Hudba z Marsu (sk)
Luboš Beňa a Matěj Ptaszek (sk)
Visací zámek
Kohout plaší smrt
Vilém Čok & ByPass
Květy
Kapela Snoo Karla Babuljaka
Prague Conspiracy
Vltava
SPS
Ester Kočičková & orchestr Kujoni – Hudba, tanec, klobása
N.V.Ú.
Katarína Koščová (sk)
Petr Váša & Ty Syčáci
Totální nasazení
Dobrohošť
Volant
Luboš Pospíšil a 5P
Irena Budweiserová
Dukla Vozovna
Marta a Rasputin
The Cellmates (sk)
Fast Food Orchestra
Záviš
Queens of Everything
X-Core
The Fireballs
Lesní zvěř
Boron
Brutus
Ještě jsme se nedohodli

Během srpna Vám budou dělat společnost hvězdy jako Vypsaná Fixa, Support Lesbiens, Tata Bojs, Wohnout, Divokej Bill, nebo třeba písničkář Tomáš Klus.

Čtenáře z Čech jistě potěší, že České hrady ještě zdaleka nekončí. V závěru tohoto týdne (23. – 24. 7) se festival objeví v prostředí vodního hradu Švihov, odkud se posléze přestěhuje na Kunětickou horu a Bezděz. Zatímco přes den se bude hrát spíše akusticky, večer přijde opravdová rocková show. Na tomto festivalu nás baví hlavně atmosféra. Hraje se tu pro několik tisíc lidí, ale díky historickému kouzlu hradních památek je to pořád takové komorní,“ říká frontman kapely Kryštof Richard Krajčo, který na festivalu také vystoupí.

Díky spolupráci festivalu s Národním památkovým ústavem je navíc v ceně vstupného zahrnuta i prohlídka jednotlivých hradů a zámků. Přijďte se podívat, příjemně strávit víkend a trošku se pobavit.