„Motto červencových oslav „Město slaví s přáteli“ vychází z toho, že výročí oslaví spolu se slavonickými občany i jejich partnerská města – rakouský Dobersberg, slovenský Stakčín a německý Bogen“, vysvětluje ředitel Městského kulturního střediska Č. Palán.

Výročí si slavoničtí občané budou připomínat po celý rok. Kulturní, sportovní a další společenské akce budou uváděny pod jednotnou značkou reprezentovanou logem. Příprav a realizace se zúčastňují slavonické kulturní, společenské a sportovní organizace, občanská sdružení a Městské kulturní středisko.

Hlavní oslavy se budou konat ve dnech 3. – 6. července a to převážně v prostorách historického náměstí. Během těchto čtyř dní se uskuteční přehlídka tradičních řemesel, řada vystoupení hudebních a divadelních souborů a na stadionu proběhne fotbalový turnaj mezi družebními městy Slavonice, Dobersberg a Stakčín. Budou organizovány prohlídky města s návštěvou živých obrazů ze slavonické historie. Nebudou chybět taneční zábavy a ohňostroj. Program doplní turnaj v kuželkách, exhibiční fotbalové utkání internacionálů ČR a turistický výlet přes hranice s Rakouskem.

V rámci výročí připravuje město výstavu, mapující historii Slavonic a vydání obrazové publikace.

foto: www.i.slavonice-mesto.cz

O kolik let zpátky se musíme vrátit, abychom na chodbách zámku potkali příslušníky rodu Schwarzenbergů?

Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf Schwarzenberg emigroval před nacisty do zahraničí. 8. května 1945 byla zavedena nad schwarzenberským majetkem národní správa a později byl zámek zestátněn. O zámek rod definitivně přišel zákonem neformálně nazývaným Lex Schwarzenberg v roce 1947.

Můžete nám tento zákon více přiblížit?

K tomu, abychom mohli mluvit o Lex Schwarzenberg, si  musíme uvědomit tehdejší situaci. Mám na mysli poválečnou situaci u nás. Počatou v nadšených májových revolučních dnech r. 1945 a končící nástupem nového totalitního režimu v únoru 1948. Český a slovenský lid ve své velké části uvěřil KSČ a její propagandě, stejně tak věřil slovanskému bratru SSSR a velkému Stalinovi. Dr.Adolfa Schwarzenberga, který pro své vlastenectví a zásadní protikomunistické postoje (a také nebo hlavně) i pro svůj majetek, se stal spolu s Janem Baťou jedním z prvních obětí komunistické represe. Nešlo však jen o jejich tragédii osobní, ale šlo především o tragedii českých demokratických politických elit, které oba obětovaly v domnění, že tím něco uhrají proti komunistům. Neuhrály nic a za pár měsíců prohrály všechno, i samy sebe.

V případě restituce by připadla Hluboká Karlu VII. Schwarzenbergovi, bývalému ministru zahraničí?

To nikoliv. Karel VII. totiž pochází z orlické větve Schwarzenbergů. Na rozdíl od něj, druhý restituent Alžběta Pezoldová není tak známou osobností, do veřejného dění v ČR nezasahuje, věnuje se rodině a správě části rodového majetku v Rakousku, Anglii a Zimbabwe. Jako jediný ze Schwarzenbergů usiluje o vrácení rodového majetku hlubocké větve a o naplnění odkazu Dr. Jindřicha Schwarzenberga a Dr. Adolfa Schwarzenberga.

Letošní slavnosti jsou navíc ukončením oslav 700 výročí založení katedrály sv. Ducha. Tato tradiční akce letos proběhne v pátek a sobotu 5.- 6. 9.

Součástí akce je také středověké tržiště. Na něm nalezneme hromadu zajímavých věcí, od replik starých zbraní, přes typické dobové oblečení a obuv, až po sošky vojáčků a krásné, ručně dělané skleněné a cínové poháry.
Samozřejmě nesmí chybět ani spousta stánků s jídlem. Na každém rohu můžeme narazit na maso pečené několika způsoby, sladké trdelníky a na další pochoutky ze starých časů.

Na place mezi domky pod kopcem se nachází pouť, která je již s touto akcí také neodmyslitelně spojena. Tu využijí spíše menší návštěvníci, avšak klobásám, cukrové vatě a jiným dobrotám mnohý dospělák ani tady neodolá.

Libušínská bitva je zkrátka ideálním výletem pro každou věkovou skupinu, protože se zde najde zábava pro všechny a ti, kteří se o podobné věci a historické události jinak příliš nezajímají, se možná i něco málo přiučí.

Vyhláška se týká převážně frekventovaných lokalit, jako jsou například Benešova třída, okolí obchodních domů, parky na Pražském předměstí, okolí vlakového nádraží a terminálu autobusového nádraží, Eliščino nábřeží, Šimkovi a Žižkovi sady nebo historická část města.

Hradec Králové rozhodně nebude posledním městem, které se na takové vyhlášce usneslo. O omezení pití alkoholu na veřejnosti už uvažuje například Ostrava, Vsetín nebo Pardubice.

Vyhlášku upravující požívání alkoholu na veřejnosti v Hradci Králové s kompletním seznamem lokalit, kterých se toto omezení týká, naleznete na úřední desce města nebo na internetové adrese www.hradeckralove.org.

Budova Míšeňského porcelánu

Zanedlouho poté, v roce 1710 byla založena v Míšni porcelánka, se sídlem v Albrechtsburgu, hradu, který je v centrální části města. Roku 1722 byly přijaty za znak dva “zkřížené meče”. Dnes je porcelánka samozřejmě ve vlastní budově, byl také založen klub “přátel míšeňského porcelánu”.

Z porcelánu se dnes vyrábí především umělecké předměty jako figurky, postavičky, sošky, sochy, šachy, sanitární technika, samozřejmě nádobí (kdo by neznal hrnečky po babičce), moderní umění z porcelánu a další podobný sortiment.

Pro více fotek klikejte: www.livefoto.cz

Palác ze 14. století, který se přes mnoho různých vlastníků dostal až do soukromých rukou po rozsáhlé rekonstrukci otevírá několik prohlídkových tras. Jednou je samotný palác, samotné muzeum, a další trasou je spojení obou předchozích tras v jednu.

Můžete si zde prohlédnout starozákonní sgrafita, vzácné nástěnné fresky či renesanční malované trámové stropy.
Velkou raritou je také Muzeum hracích strojů, ve kterém se nacházejí orchestriony, flašinety, gramofony, či automatický pianista nebo forbes.

Otevřeno je pondělí až neděle od 10 do 18 hodin, takže se přijďte podívat.