Saturday 23.7.2016

Archa naděje vyplula za šňůrou vyprodaných představení

Autor článku:

|

16.1.2016

|

Rubrika:  

Divadlo
Archa naděje vyplula za šňůrou vyprodaných představení

Nebezpečně se kymácí ve vlnách oceánu nákladní loď přeplněná více než tisícovkou Židů, kteří prchají před nacisty. Desítky postav na vratké palubě padají jedna přes druhou a rozehrávají dramatický příběh dlouhé plavby za svobodou. Pasažéři odhalují svoje slabůstky, nechybí ani love story. Inscenace Archa naděje od světové premiéry na prknech Jihočeského divadla (18. 12. 2015) vyplula za šňůrou vyprodaných večerů.

Skutečnou událost z 2. světové války vymezuje čas od 1. září do 25. listopadu 1940. Židovští uprchlíci z Čech, Slovenska, Rakouska a dalších zemí se nalodili ve Vídni na čtyři říční parníky, které je dopravily k ústí Dunaje do Černého moře. Z rumunského přístavu Tulcea pokračovaly více než tři tisícovky běženců na dvou nákladních lodích, byť cestující očekávali podstatně větší luxus, za slibovaným cílem v Haifě spadající pod britskou správu v mandátní Palestině.

Historikové zařazují plavbu pod kódový název Alija Bet označující tajnou imigraci Židů do britské mandátní Palestiny v období 1934 až 1948. Konkrétní transport z Vídně do Haify byl poslední, který povolili Němci. Organizoval ho židovský obchodník Berthold Storfer coby prodloužená ruka nacistického zločince Adolfa Eichmanna. Tomu se zdařil jeden z ďábelských plánů. Zbavil se početné židovské skupiny výměnou za obrovské majetky a proti Britům poštval palestinské Araby odmítající další imigrantskou vlnu.

zzzarchamn2

Žid jménem Nykl (Josef Průdek) se snaží rozveselit Zitu Hellerovou (Věra Hlaváčková).

Arabové se v důsledku nechtěného přílivu židovského etnika spojili s Hitlerem. Nezastavila je ani zdrženlivost Britů, s níž tito odmítli vylodění uprchlíků v Haifě. Po přemístění na francouzský zaoceánský parník Patria je hodlali do konce války usadit na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Zklamaní Židé se vzbouřili. V podpalubí vybuchla propašovaná bomba a loď se poroučela ke dnu. Zahynulo 267 lidí. Tímto momentem se uzavírá skládanka situací tvořících divadelní představení.

Hra provázená zpěvem, živou hudbou přímo na podiu a úvodní filmovou retro projekcí se počala rodit koncem devadesátých let. Autor Martin Vačkář, muž mnoha odborností (japanolog, publicista, scénárista) ji nabídl nejprve tehdejšímu řediteli pražské Fidlovačky Tomáši Töpferovi, ale nenašli společnou řeč. Scénář zaujal režisérku Janu Kališovou, která po mnoha létech uchopila materiál, zčásti již přepracovaný, nejen od režisérského pultíku, ale také z pozice šéfky činohry Jihočeského divadla.

zzzarchamn3

Hlavní mileneckou dvojici tvoří Ada Langerová (Tereza Vítů) a David White (Michael Vykus).

Jednoduchá, výstižná scéna od Jany Zbořilové (vytvořila i prvorepublikově střižené kostýmy, jimž nechybí duše) představuje naklánějící se palubu nákladní lodi (pod ní jsou tlumiče nárazů z Landroveru Discovery). Objeví se téměř kompletní činoherní soubor se skupinou statistů i dětským komparsem. Jednu z hlavních rolí jako host ztvárňuje známý seriálový herec Roman Štolpa. „Není snadné v takovém počtu lidí se soustředit, ale všichni jsou pokorní a profesionální,“ vyzdvihuje představitel Hugo Hellera.

Po čtvrtstoletí od konce společného angažmá v Hradci Králové se Štolpa na jevišti znovu potkává s Věrou Hlaváčkovou, která hraje jeho choť Zitu Hellerovou. Dvojici snoubenců Adu Langerovou a Davida Whitea ztvárňují Tereza Vítů s novým členem Jihočeského divadla Michaelem Vykusem. Tatínka Ady a zároveň aktivního muzikanta vystřihne s bravurou Jiří Untermüller. V dalších úlohách potěší diváky Taťána Kupcová, Jan Kaštovský, Jan Dvořák, Pavel Oubram, Teresa Branna, Daniela Bambasová či nestárnoucí Josef Průdek.

zzzarchamn4

Na palubě se odehrává židovská svatba. Rabín Blum (Jan Kaštovský) si bere Julii Kolmanovou (Taťána Kupcová).

Hudbu složil Aleš Březina. „Nechtěl jsem jenom retro melodie. Pracoval jsem s prvky dixi, klezmeru, swingu, zároveň i univerzální dnešní hudby,“ říká muzikolog a ředitel Institutu Bohuslava Martinů, jenž přesvědčil k napsání textů pražského herce Jiřího Ornesta (synovec básníka Jiřího Ortena). Inscenační tým dotvářejí Olga Šubrtová (dramaturgie), Jaroslava Laufenová (pohybová spolupráce), Aleš Vítek, Petr Vyroubal (hudební nastudování), Adéla Průdková (asistent režie).

Inscenace Archa naděje se stala vrcholem stejnojmenného multižánrového projektu zahrnujícího přednášky a besedy na středních i vysokých školách, komponovaný večer s písněmi z inscenace a úryvky z deníku Karla Brandýse přeživšího ztroskotání Patrie (deník byl hlavním podkladem pro vznik scénáře k divadelní podobě), pietní světelný happening, promítání dokumentárního filmu režiséra Pavla Štingla Příběh trosečníků Patrie nebo výstavu plastik a reliéfů Michala Moravce spojenou s prezentací Brandýsova deníku v budějovické Galerii Mariánská.

Autor textu Ladislav Lhota, foto Petr Neubert





Autor článku

Ladislav Lhota

Jsem volný novinář, zaměřuji se na sport, kulturu, publicistiku.